KVALITNÍ SOUPEŘ NÁS PŘEDČIL V OFENZIVNÍ ČINNOSTI 

neděle 19.dubna 16,00 – mistrovské utkání 1.mužstvo 

TJ NIVNICE – FC SLUŠOVICE 0:3 

poločas: 0:0 

góly: 56.Trunkát, 79.Hargaš, 84.Kvasnica 

sestavy: 

Nivnice: Kolaja – Hulín, Stojaspal, Vítek, Kutovyi – J.Šlapal, Bumbalík, V.Straňák (80.Bína), Kelíšek (66.Beníček) – Gojš, Velecký 

Slušovice: Dubec – Punčochář, Bednařík, Tkadlec,, Staněk (46.Uhlíř) – Trunkát (65.Michalík), Klečka, Hargaš (82.Di Maio), Lošťák, Antolák (65.Poslušný)- Sovadina (46.Kvasnica) 

rozhodčí: Kopřiva – Mitáček, Ambroz   delegát: Daněk 

žk: J.Šlapal, Velecký – Sovadina 

diváci: 170 

střely na branku: 4:8 

rohy: 1:2 

další utkání: Bystřice pod Hostýnem – Morkovice 2:0, Velké Karlovice – Staré Město 3:0, Nevšová – Luhačovice 2:1, Kunovice – Boršice, Hrachovec – Hluk 0:7, Štítná  nad Vláří – Osvětimany 2:0 

  Historie slušovické kopané je pestrá  jak papoušek, ale my jsme do ní promluvili minimálně. Vzájemných mistrovských duelů jsme až do dnešního dne totiž napočítali všehovšudy jenom pět. Dva z nich se narodily téměř před padesáti lety v sezóně 78/79. Tehdy jsme spolu hráli v B třídě a obě utkání vyhrál náš soupeř (1:2 a 1:4), na čemž nebylo nic k divení, protože Slušovice tehdy startovaly motory, které je už za šest let (1986) katapultovaly až do druhé nejvyšší soutěže, kde vydrží až do roku 1992, kdy se hlásí do divize, aby v ročníku 95/96 hrály znovu druhou nejvyšší soutěž. Pod všemožnými názvy (JZD, AGRO, ALFA či dokonce Mova Bratislava)  proplouvají následně Slušovice moravskými soutěžemi (několik sezón dokonce mužský tým ani nemají), aby na přelomu tisíciletí zakotvily v těch krajských. V nich se potkáváme v 1.A třídě ročníku 2013/14 a oba vzájemné duely končí smírně (0:0 a 3:3). Páté utkání bylo na řadě loni na podzim a porážka 0:3 byla naší první v soutěži. Z výčtu je patrné, že na výhru se Slušovicemi čekáme, a že to nemělo být snadné ani dnes je jasné také, protože náš soupeř je na druhém místě tabulky. Teď už víme tuplem, že nebylo, a že výhru s dnešním soupeřem budeme vyhlížet i nadákle 

  Do knih jsme dnes zapsali sestavu, která se od té ,,hlucké” změnila na třech postech. Do hry se vrátil doktory uschopněný J.Hulín, dobře hrající dorostenec J.Šlapal a také R.Kutovyi, jenž nahradil práce neschopného A.Michalce. Vyhlíželi jsme také z ciziny se navrátivšího stopera P.Bršlicu pobývajícího celou zimu na lyžařských svazích. Z těch nám přivezl společnou fotografii s Yettim (Pavel je napravo), ale jsa nachlazen se výměna lyžařských bačkor za ty fotbalové nekonala. Základní jedenáctku opustil již zmíněný A.Michalec (naražená krční páteř) a spolu s ním i D.Zetka a M.Bína.  

 S úvodním hvizdem se spustil déšť, který ustal až s hvizdem závěrečným (to doslova), ale na kvalitu hry to vliv nemělo. Po celé utkání se hrál nadstandardní krajský fotbal a splnilo se to, co se čekalo a totiž to, že rozhodne první gól. Fotbalově nejkvalitnějšího soupeře, kterého jsme v sezóně potkali jsme postrašili už v 8.minutě po přihrávce J.Gojše za obranu. Včasným vyběhnutím mimo vápno hasil požár před V.Veleckým golman Dubec. Za minutu si cvrkli mezi sebou balon Hargaš se Sovadinou a naši stopeři byli rádi, že je popršané, neboť jejich byl skluz opravdovým skluzem. Ve 14.minutě byl rámus znovu ve vápně hostí, když standardka D.Bumbalíka z poloviny našla V.Veleckého, jemuž dobrá pozice k překonání Dubce nestačila a jenom ho nastřelil. Věčná škoda. Dá se povědět, že potom byl o něco častěji na míči soupeř, ale dlouhé pasy Bednaříka či Klečky sice spoluhráče nacházely, ale ti už s nimi mnoho divu nepodnikly. Kolem půlhodiny jsme opět procitli vyrovnali procenta v držení kopačáku. Z toho rezultovala standardka J.Hulína na hlavu V.Veleckého, ale tomu scházela přesnost, přestože do balonu trkl z vápna s obdivuhodnou razancí. Ta naopak chyběla střele T.Kelíška ve 30.minutě, kdy prošel středem až k vápnu hostí. Ve 31.minutě jsme se dočkali prvního střeleckého pokusu hostí, směřujícího mezi tyče. Na sterilitu svých spoluhráčů už se asi nemohl dívat stoper Bednařík, ale ranou ze 40 metrů uspět nemohl ani na mokrém podkladu. Kvalita hry neupadala a ve 33.minutě měl na hlavě znovu vedoucí gól V.Velecký, ale centrovaný balon umístil jenom doprostřed do náruče Dubce. Půle se dohrála mezi vápny a když se tak stalo mohli  fotbalisté, připomínající zmoklé myši, do kabin. 

  Druhá polovina utkání začala střeleckou převahou hostí. Už v 50.minutě mířil na branku Antolák, ale R.Kolaja byl u míče včas. V 51.minutě jsme zahodili tutovou šanci V.Veleckým, jenž se v ní ocitl po úniku J.Gojše po levém křídle. Balon předložený na malé vápno si náš hroťák zpracoval, aby následně zasáhl bezmocného Dubce. Kdoví jaký by byl další vývoj za našeho vedení… To už se ale určitě nedovíme, ale dovíme se jaký byl další vývoj za vedení Slušovic. Pěkně děkujeme. V 57.minutě se po sérii nahrávek našel na konečné Trunkát, který se z vápna trefil přesně za háčky – 0:1. V 64.minutě se kopal vůbec první roh utkání, když si ho vzali nastarost naši, ale ve vápně bylo přehuštěno a přes veškerou snahu V.Straňáka balon po branku nedoskákal. V 65.minutě sklouzl balon D.Bumbalíkovi z kopačky tak nešťastně, že se jeho malá domů ukázala jako finální nahrávka Klečkovi do samostatného brejku, ale rány zahojil R.Kolaja a dal nám ještě naději. V 73.minutě zmíníme i první roh hostí, když už jsme tak učinili i na naší straně, ale úspěch z něho také jaksi nepřišel. V 76.minutě si vyhověli hostující Hargaš a střídající Michalík (ten hru hostí výrazně oživil), ale jejich návštěvu našeho vápna nepovažovali za pozvanou naši beci a balon mířící na branku na ni nepustili. Potrestat to naši mohli dalším útěkem J.Gojše po křídle, ovšem hlad po gólu ve vápně hostí dobíhající naši neměli. Ten naopak nechyběl hostím. V 79.minutě se přes R.Kutového přehnal Uhlíř, který našel zpětnou nahrávkou pod sebe zblízka zakončujícího Hargaše – 0:2. Tím bylo pochopitelně nadějím na bod odzvoněno, protože jednak byli hosté na koni a druhak naše už svírala nervozita a množící se nepřesnosti. Bohužel i na naší polovině. V 84.minutě přihrál do tutové příležitosti vzpomínaný Michalík Di Maiovi, který na balon na malém vápně šlápl místo aby do něj kopl a vše by skončili komickou vložkou, kdyby nám bylo do smíchu. Tím méně v 85.minutě, kdy v tísni zahrál od praporku malou domů R.Kutovyi, ale k míči měl hostující Kvasnica asi stejně daleko jako náš golman a uspěl ten zkušenější – 0:3. To už bylo vzhledem k vývoji trošku vysoké skóre a mohlo být i hůř. V 90.minutě začal s míčem žonglovat J.Hulín, načež asi zapomněl, že ještě není konec. Míč mu byl pochopitelně uloupen Michalíkem, který ještě po zranění koncovku nedotrénoval a vyloženou šanci mu R.Kolaja chytil. Za vyniknutí našeho brankáře si ale zaslouží J.Hulín poděkování. Ale dost černého humoru. Pokud můžeme srovnávat jednotlivé týmy (s některými jsme hráli dosud jednou a s někým dvakrát) tak svou fotbalovostí nás Slušovice oslovily asi nejvíce. Škoda, že jsme za bezbrankového stavu neproměnili jednu z minimálně dvou tutovek. Utkání mohlo mít, když už nic tak alespoň jiný průběh. Budeme se opakovat, ale fotbal se rozhoduje ve vápnech a v nich nás hosté přehráli. Ke kvalitě utkání jsme ale přispěli i my a věříme, že v dalším domácím utkání s Velkými Karlovicemi potvrdíme, že ně pro změnu umíme a dnešní ztrátu napravíme.