Footbal – jak se tehdy psalo, táhl na začátku 20.století úspěšně světem a získával stále nové vyznavače a příznivce a tak nemohl minout ani naši obec. Navštívil nás jistě později než města, ale i některé vesnice, kde měli do startu lepší podmínky. Dočkali jsme se ale i u nás. Nejstarší, největší a nejvíce sledovaný sportovní klub obce byl založen v květnu roku 1932. A když se má o něčem tak velkolepém diskutovat tak nejvhodnějším místem je jistě hostinec. V našem případě to byl ten u Přikrylů ( později známý jako “Regina” u horní školy). Začínalo se ve skromných podmínkách, nebylo hřiště ani žádná větší finanční podpora a právě proto bylo nutné překonávat řadu problémů. Peníze nebyly ani na zakoupení míče a dresů, ale byla chuť a touha. Proto se na další schůzi výboru usneslo, že zápisné bude činit 1,- Kč a měsíční členský příspěvek 5,- Kč a tak bylo již brzy zač pořídit potřebné trikoty žluté barvy, které budeme nazývat dresy a k nim i bílé trenýrky. Přes jejich odstín se ale klubovými barvami stane zlatá (žlutá) jako slunce a zelená, dle trávy. Hřiště, dá-li se tak plac nazvat, se nacházelo na louce “Pod hrázů” a bylo, jak všichni doufali, provizorní. Hledalo se proto místo vhodnější, až ho našel tehdejší předseda Josef Bradáč “na Rajčovni”. Říkalo se tak (a dodnes říká) trhovisku a pasinku uprostřed vesnice, kde se o žních mlátilo obilí a s tím byly každý rok problémy, zvláště když tam měl své místo i dobytek. Místo bylo přesto trochu upraveno a urovnáno, stolářský mistr Augustin Haluza zhotovil branky a mohlo se hrát. To ovšem za předpokladu, že již bylo vymláceno, což mohlo trvat i celé léto. První utkání to však neovlivnilo, neboť se k němu Nivničané vydali, a to doslova, do Korytné, kde na brázdama rozrytém a hroudama pokrytém terénu, prý ač lepší, prohráli 1:2. Branky pochybné konstrukce na to asi vliv neměly.. Náš vůbec první gól vstřelil Václav Výmola. I druhé utkání hráli naši venku. Bylo to ve Květné na daleko lepším travnatém povrchu a tak mohli Nivničané ukázat co umí. A ukázali, když dosáhli první výhry (2:1, Buriánek a Haničinec). Dalších duelů už se dočkala domácí půda. Nejprve nás vysoko porazil dorost Uherského Brodu (1:6), kde už byli ve této sportovní činnosti dál, ale pomsta s Korytnou už stála za to. Nivničané vyhráli 14:1. Zato odvetné utkání s Květnou nám nevyšlo a doma jsme jí podlehli 1:3. V roce 1933 Nivničané odehráli více než dvacet utkání (například 10.září v Horním Němčí vyhráli 2:1) a kronikář uvádí .. “vyhráli jsme, přestože jsme šli pěšky, na dopravní prostředek nebylo financí..” V podobném duchu se pokračovalo až do roku 1935, kdy klub dočasně zanikl nebo spíše přerušil činnost. Fotbal však už byl v srdcích všech Nivničanů, kteří kdy kopli do míče a tak došlo na jaře roku 1941 k obnovení klubu a znovu se hrálo pod názvem SK Nivnice. To si několik mládenců koupilo fotbalový míč, ustanovilo jedenáctku a objížděli okolní vesnice. Fotbal v Nivnici opět ožil, kluky hra bavila, všude vyhrávali – a najednou ožili i bývalí fotbalisté. Přišli totiž s návrhem obnovit činnost Sportovního klubu Nivnice. Že se tak nakonec stalo, bylo především zásluhou učitele Aug. Bromského, hráčů a funkcionářů V.Výmoly, T.Mahdala, Fr. Baumrukra a některých dalších. V tomto roce zaznamenává obecní kronika: “Tělesnou výchovu prováděl pouze místní sportovní klub (fotbal). Ten obdržel od obce podporu 500 K. na rok 1941..” V témže roce rovnou tým vstupuje do mistrovských soutěží a po osvobození postupuje do 1.B třídy. Ještě před skončením války výbor žádá obec o přidělení pozemku na důstojné nové hřiště. Poměry na obci tomu nejsou zpočátku vůbec nakloněny, ale zdravý rozum zvítězil a fotbalisté se i s příznivci dočkali. V obecní kronice je zaznamenáno toliko: “Poněvadž místní sportovní klub nemá svého hřiště a fotbalové zápasy pořádá na tržišti, což ze stanoviska zdravotního není doporučitelno, věnovala obec tomuto klubu pozemek v Horním poli, který dal na svůj náklad upravit na hřiště místní občan Jaroslav Hromčík.” V roce 1948 přešel klub do sjednocené tělovýchovy a od roku 1949 hrál pod názvem Sokol Nivnice. Na konci roku 1952 ruší komunistický režim Čs. obec sokolskou (dojde i na Orla i Junáka) a tím mizí název Sokol z našeho fotbalového oddílu. Návrat k historickému názvu Sokol nebo dokonce ke Sportovnímu klubu Nivnice se už neuskutečnil ani po revolučním roce 1989.
Ale zpět do dávné minulosti. 18.dubna 1960 hostil náš tým internacionály pražské Slavie s legendárním brankářem Pláničkou, Pučem a nejlepším ligovým střelcem celé historie Josefem Bicanem. Utkání naši prohráli před 4000 diváky 2:4 (A.Výmola, K.Straňák – 3x Bican, Keisler), ale to fotbalovému svátku na kráse nic neubralo. Také proto se utkání dohrávalo v tehdejší (ale vlastně i dnešní Besedě) a návštěvě se líbilo i tam. Tenkrát hrála naše jedenáctka v 1.A třídě a od roku 1956 to bylo nově na současném hřišti na Podohradí, kam se fotbalisté přestěhovali z Horního pole (dnes tento prostor v Nivnici nazýváme “staré hřiště”). V roce 1957 se začínají stavět i kabiny, které budou dokončeny před jarní částí 1958 a sloužit budou až do roku 1983, kdy se začnou budovat ty stávající (1983 – 1986). Po dokončení nového fotbalového areálu dochází v roce 1960 k upevnění spolupráce mezi Tj a JZD, které tělovýchovnou činnost v obci plně podporovalo. Výsledkem podpory bylo přejmenování naší Tj na Tj JZD Jiřího Dimitrova Nivnice (v roce 1956 naši obec navštívil bulharský straník Teodor Živkov a to stačilo ke změně názvu..). Jestli to mělo vliv i na výkony fotbalové tak to byl vliv pozitivní, protože v sezóně 1960 – 61 končí náš tým v A třídě na 4.místě a to je umístění vynikající a na několik následujících let nedostižné. Jedno z nejlepších období nivnického fotbalu nastává v letech 1968 – 1978, kdy hráli naši borci nepřetržitě deset sezón v A třídě, přesto bylo jejich nejlepším umístěním “jenom” 4.místo v roce 1969. Poté sestoupilo během dvou sezón až do okresního přeboru a návrat do B třídy přišel až po ročníku 1980 – 81, kdy jsme vyhráli okresní přebor a vrátili se do krajských soutěží. Tam jsme vydrželi tři sezóny, aby následoval návrat do okresu. V jeho nejvyšší soutěži jsme ovšem zůstali jenom dvě léta, když nás v tom druhém posílá reorganizace do okresní soutěže. Tyto hubené roky končí předrevolučním ročníkem 1988 – 1989, kdy se vracíme alespoň do “okresu”. Další reorganizace nás dokonce v sezóně 1991 – 92 vrací do Středomoravské župy už pod názvem Tj Nivnice (hrajeme i s týmy z okresu Hodonín), ale tam vydržíme jenom jeden ročník a na dlouhé roky se vracíme do okresních soutěží. K tomu si alespoň nadělujeme zatravnění obou šestnáctek, při kterém jsme na hřišti strávili nespočet hodin… Po deseti letech v okresním přeboru nastává na začátku nového tisíciletí (v roce 2001) pád do okresní soutěže a střídání přeboru a soutěže neustále pokračuje. Od roku 2004 až do léta 2009 dokonce působíme v okresní soutěži pět let v řadě a mnoho nechybělo ani k pádu na samé dno soutěžní hierarchie. Teprve v roce 2009 nastává období, kdy se v Nivnici začala úroveň fotbalu zvedat. V roce 2010 se předsedovi K.Kopeckému povedlo do Nivnice dostat prvoligovou Zbrojovku Brno a přes prohru 0:7 musíme hledat pozitiva. V našem dresu totiž nastoupili i Nivničané hrající ve vyšších soutěžích a nastává první oťukávání k jejich návratu. Před sezónou 2011 – 12 se P.Ligas, L.Ligas a P.Lukeš opravdu hlásí do služby a spolu s L.Bortlem, M.Boďou či V.Veleckým tvoří osu týmu, jenž nemá v okrese konkurenci a výsledkem je suverénní první místo v tabulce a postup do B třídy. Překvapením nebylo ani pohárové vítězství v Hluku s Kunovicemi a trofejí tak v klubovně houfně přibylo.. V dalším ročníku se úspěšné mužstvo podařilo udržet pohromadě a postupem týdnů atakuje i nejvyšší příčky B třídy. Tu nakonec o čtyři body vyhrává a po pětatřiceti letech se v Nivnici slaví postup do A třídy. Úspěchy zaznamenává i mládež, když dorost opanoval v roce 2014 krajskou soutěž (v tomto ročníku své třídy vyhrávají i žáci a přípravka) a rok později dokonce pod vedením M.Bršlici i krajsky přebor. Chlapi sice z A třídy ještě jednou spadli (2015), ale po okamžitém návratu jsme se v ní zabydleli a postupem doby v ní patřili k tomu lepšímu. Nedílnou součástí našich dějin je fakt, že od roku 2015 vykonává funkci starosty bývalý nivnický útočník ing. Miroslav Vykydal a k již dokončené závlaze hřiště se v roce 2016 zasadil o kompletní rekonstrukci sportovního areálu včetně umělého trávníku určeného převážně k tréninkům, což je jistě další milník naší bohaté historie. Krásného prostředí využilo i několik českých nebo slovenských celků k přátelským zápasům či soustředění. V létě roku 2018 u nás hrálo 1.FC Slovácko se Seredí a také Nitra s Opavou. Na podzim 2018 se v Nivnici odehrálo i přátelské mezistátní utkání do šestnácti let Česko – Slovensko a další rok jsme se dočkali odvety. Mnohé mládežnické reprezentační týmy u nás trénovaly, stejně jako ligové celky (např Příbram, Bohemians či Ružomberok atd..) V sezóně 2019 – 20, která se z důvodu celosvětové epidemie hrála jenom na podzim, obsadí náš tým 3.místo v A třídě a protože FAČR uznává tabulky po podzimu za konečné tak je musíme respektovat a třetí místo považovat za dosud nejlepší umístění fotbalistů Tj Nivnice v historii. Všeho ale do času.. Dnes hraje soutěže pod hlavičkou Tj Nivnice pět respektive šest týmů, jelikož díky spolupráci s Uherským Brodem nově obsazujeme v sezóně 2025 – 26 krajskou soutěž mladších i starších žáků. To ale není jedinou novinkou sezóny. V té předchozí totiž došlo k přelomové historické události, za níž musíme 1.místo mužů v A třídě považovat. Náš tým vedený Alešem Zlínským vyhrál “dostihy” se Starým Městem, když Nivničané získali neuvěřitelných 70 bodů (soupeř o bod míň) a využili práva postupu do krajského přeboru, nově pojmenovaného 5.liga. Součástí oddílu jsou i tři týmy přípravek či školiček, které jsou zapojené do okresních soutěží, ale radost z fotbalu a získaných medailí převažuje nad dosaženými výsledky. Dorost brázdí již několik let krajské soutěže a momentálně tvoří společný tým s Bánovem.
nejvíce odehraných utkání za Tj Nivnice: 413 – František Tomanec, 409 – Vlastimil Velecký, 389 – Petr Konrád, 374 – František Bradáč, 358 – František Lukeš
nejvíce vstřelených gólů za Tj Nivnice: 169 – Vlastimil Velecký, 110 – František Bobčík, 98 – Petr Konrád, 93 – Radim Straňák, 90 – Dušan Skočovský
(oboje k 30.6. 2025)
