NEJLEPŠÍ JARNÍ VÝKON OCENĚN JEN BODEM
pátek 5.června 17,30 – mistrovské utkání 1.mužstvo
TJ NIVNICE – JISKRA STARÉ MĚSTO 0:0
sestavy:
Nivnice: Kolaja – Vítek, Bršlica, Velecký, Stojaspal – Kelíšek, Bumbalík, Bína (80.Kutovyi), J.Šlapal (66.Zetka) – Gojš – Beníček (66.V.Straňák)
Staré Město: Kvasnička – Krhut, Martinec (56.Bajaja), Hastík (56.Petek), Jirsák – Trvaj, Ventrča, Popelka (56.Marek), Chramcov, Tureček (56.Dědek) – Zelený (82.Basovník)
rozhodčí: Zicháček – Kopřiva, Konečný delegát: Mikoška
žk: Bumbalík, Bršlica, Gojš, Velecký – Kvasnička, Martinec, Popelka, Chramcov
diváci: 200
střely na branku: 9:2
rohy: 11:3
další utkání: Slušovice – Luhačovice, Osvětimany – Boršice 0:0, Hrachovec – Nevšová, Štítná nad Vláří – Bystřice pod Hostýnem, Hluk – Morkovice, Velké Karlovice – Kunovice
S žádným jiným celkem naše vzájemné utkání nepřipomínají Divoký západ, ale s Jiskrou minimálně poslední tři ano. Asi je to způsobené tím, že jsme s ní hráli minulý rok o postup a v tabulce jsme si vzájemně dýchali na záda až do konce (my jsme získali 70 bodů a Staré Město 69) a nejinak je to i v 5.lize, když jsme před utkáním měli bodů dokonce stejně. Loni jsme ,,díky” losu hráli na Širůchu dokonce třikrát a to na jaře, kdy jsme podlehli 1:3 a dvakrát na podzim. Nejprve jsme tam v poháru postoupili na penalty a v posledním podzimním kole jsme získali (ani k obratu mnoho nechybělo) bod za plichtu 2:2, kterou jsme vyválčili i přes poločasovou ztrátu 0:2 a vyloučení D.Bumbalíka. Na pozápasové divočině měly tehdy svůj podíl oba tábory a každopádně to mělo k důstojnému chování na míle daleko. Doufali jsme, že postavení obou soupeřů v tabulce dodá oběma klid a utkání proběhne jak se sluší i patří. Doufali jsme správně, protože po celé utkání se oba týmy soustředily na fotbal a ten byl oboustranně nadstandardní. A proč páteční termín? Jednoduché. V neděli je v areálu auto – burza.
Nivničané věrni tradici zase zamíchali základní jedenáctkou, protože se opět objevili V.Beníček, Jehož do sestavy ,,pustil” V.Straňák a P.Bršlica a na takový stroj se nemůže prášit v garáži. Spolu s ním odehrál stoperský post V.Velecký a kraje hoblovali P.Stojaspal a J.Vítek a o tuto obrannou vozbu jsme strach mít nemuseli. Do záložní řady se oproti minulému kolu mohl vrátit T.Kelíšek a větší volnosti hojně využíval. V brance zůstal R.Kolaja, jenž mohl oslavit 50 utkání v dresu 1.mužstva, což je v končícím se dorosteneckém věku požehnané číslo. Chybějící? Dlouhodobě v cizině vydělávající J.Karlík, A.Michalec a zraněný J.Hulín.
Soupeř? Chybějící fotbalisty Jiskry nám vyjmenují trenéři ve Slováckém deníku (ostatně jako mnoho jiných, našeho nevyjímaje) tak si na ta jména počkáme, ale v každém případě má Jiskra široký a převážně mladý kádr takže o nějakém oslabení řeč nebude. Náš soupeř uhrál na jaře o dva body víc jak my, na čemž má jistý podíl i znovu hrané, nebo jak to nazvat, utkání ve Štítné, kde sice původně Starák prohrával 1:2, ale nově hrané utkání tam stejným výsledkem vyhrál. Kde hledat favorita se nevědělo, ale oba týmy určitě chtěly zůstat v horní polovině vyrovnané tabulky a k tomu byly body potřeba.
Už ve 2.minutě zahrával standardku z dvaceti metrů a levé strany D.Bumbalík, který zvolil přímou střelu a tu vyboxoval Kvasnička na roh. Těch bude v našem podání stejný přehršel jako v minulém kole těch soupeřových. Po centru J.Gojše se ke koncovce doslal hlavou P.Bršlica a následně jsme s napětím čekali kam se balon od levé tyče odrazí. K naší smůle to bylo před branku a tam už z našich nikdo nekřepčil. Ve 4.minutě se poprvé žlutilo, když u soupeřovy lavičky zkosil V.Velecký Zeleného, ale přestože se jednalo o nemilou událost a hlavně brzký čas tak se náš stoper ke komplikaci postavil čelem a žádná druhá po zbytek utkání nehrozila. V 5.minutě jsme spatřili něco, co svět neviděl. Soupeř kopal svůj první roh, ale v našem vápně se třepal strachy ze samoty jenom náš brankář. Důvod? Na roh jsme kopli míč záměrně, aby mohl být ošetřen zmíněný útočník hostí Zelený. Tentýž fotbalista měl na kopačce první gól utkání, ale na své umění docela zapomněl. Předcházel tomu v 9.minutě na polovině prohraný souboj J.Šlapala, ale hostující útočník sice golmana R.Kolaju přehodil, leč šíře branky mu moc nepasovala a balon letěl vedle konstrukce. Vydechli jsme si ovšem vydatně. V 16.minutě poslal hostující brankář svým obráncům míč zvaný ,,špek” a po zisku a centru V.Beníčka museli hostující obránci napnout těla jako struny, aby střelu T.Kelíška nepustili na branku. Byl z toho všeho jenom roh a po něm další. To bylo ale zoufale málo. V 17.minutě jsme měli docela solidní možnost skórovat, ale po patičce J.Gojše k tomu nestačil V.Beníčkovi ani samostatný úprk na golmana Kvasničku, který mu příležitost slavit nedopřál. Ve 26.minutě jsme měli další tutovku, ale nepochodil ani další dorostenec v našem trikotu, když po přihrávce M.Bíny J.Šlapal z pravé strany jenom vyprášil kožich dobře postavenému brankáři Kvasničkovi. Přes několik zahozených příležitostí se na obou stranách servíroval fotbal hodný postavení obou týmů a troufneme si povědět, že byl ozdobou 5.ligy. Dobré představení pokračovalo ve 32.minutě, kdy kroutil balon technicky do víka M.Bína, ale jeho pokusu scházela razance a balon poletoval rychlostí nafukovacího balonku a za roh jsme mohli být vděčni. Ve 35.minutě nabídl jednohubku D.Bumbalík P.Stojaspalovi na levé křídlo, ale ani tento pokus k tyčím nedoplachtil, protože do něho cosi ze svého těla strčili obránci soupeře. Ve 39.minutě jsme si po akci V.Beníčka kopli devátý roh, ale žádný už nebyl tak nebezpečný jako ten úplně první. Ve 43.minutě zakončil odvrácenou standardku ranou doprostřed V.Velecký a byl čas na párek. První půli chybělo jediné a totiž to, kvůli čemu se chodí na fotbal. Góly. Ten první mohla dát Zeleným Jiskra a po něm už jsme šance zahazovali my. Třeba P.Bršlicou, V.Beníčkem, J.Šlapalem či P.Stojaspalem.
Druhý poločas už vystrčila růžky i Jiskra, která využívala každé příležitosti ke kontru, ale trefit kloudně naši branku se ji prakticky ani nepodařilo, čímž chceme naznačit, že byla s koncovkou na štíru. Ale postupně a popořádku. Už ve 48.minutě jsme měli výhodu standardky z osmnácti metrů po žlutém faulu Martince na J.Gojše. Mimochodem na každé straně byly rozdány čtyři karty, ale všechny vyplynuly ze zápalu boje a kelenu nebylo vystříkáno ani zblo. Ovšem tím jsme zamluvili onen přímák. Ty se na tréninku dařily T.Kelíškovi, ale přenést tento um i do ostrých podmínek nesvedl. Přestože trenér pětkrát křičel ,,tref bránu” tak co si myslíte, že se stalo. Ano máte pravdu, vyplašil jenom vrabce na umělce. V 51.minutě si jednu kartu na cestu přibalil i P.Bršlica a standardka z pravé strany dopadla tak, že poplašení vrabci neměli klid ani za naší brankou a tak raději odletěli na za jinou kulturou. V 56.minutě minutě hostující trenér významně zamíchal svou jedenáctkou, když hned kvarteto jeho svěřenců mohlo pod sprchy a na plac vyběhla čerstvá krev. První pořádnou šanci měli vzápětí potom hosté, když centr Trvaje poslal placírkou vedle naší branky Dědek a to efekt nepřineslo. V 68.minutě se do balonu ze třiceti metrů opřel D.Bumbalík, ale plavajícímu míči metr a půl chyběl a navíc vše kontroloval Kvasnička. V 68.minutě přispěchal do vápna hostí J.Vítek, ale Jirsák mu tělem vystavil ráznou a čistou stopku a o penaltě jsme si mohli nechat leda vyprávět. V 70.minutě přesprintoval Trvaj našeho P.Bršlicu, ale s koncovku si absolutně neporadil a míč bližší tyč za letu ani nespatřil. Poskytnout můžeme také vyjádření k situaci ze 73.minutě. Tady je. Naši a jmenovitě J.Gojš zahrál roh na hlavu V.Veleckého, aby ten posadil míč hlavou z vrchu na břevno a na place to jenom zašumělo. V 77.minutě se k poslední výrazné šanci dostali fotbalisté Jiskry a věru zacloumalo to s námi. V útrobách velkého vápna měl na placírce míč Bajaja, ale našeho brankáře nepřehodil, neboť ten jistou výšku má a na balon došáhl. To už gólové příležitosti hynuly na úbytě a to na obou stranách. Obě mužstva si asi řekla, a tady se vrátíme k těm vrabcům, že je lepší vrabec v hrsti než holub na střeše a obrany už se měly na pozoru. Ale co to… s jednou výjimkou. V 82.minutě našel D.Zetka na pravém křídle osamoceného T.Kelíška, ale ten se slávy zalekl a golmana neprostřelil, přestože k tomu měl všechny podmínky vytvořené. Pět minut před koncem ještě skotačil asi minutu balon na našem malém vápně a jenom se čekalo která kopačka uspěje. Byla to naštěstí naše, ale do míče si postupně koplo asi sedm lidí. V závěru (nastavovala se jenom minuta – správně) už jsme se dopídili jenom jednoho neúspěšného rohu (hosté ani k němu) a dělba bodů byla na světě. V našem podání už devátá, ale první bezbranková. Přestože utkání mělo tento hendikep tak to bylo jediné, co mu scházelo. Už jsme to jednou napsali a stále na tom trváme. Hrál se výborný fotbal s několika skvělými individuálními výkony. Na naší straně vyzvedneme třeba V.Veleckého, J.Vítka nebo D.Bumbalíka, kteří byli všude. Ale jmenovat bychom mohli dále… Pokud byl někdo výhře blíž tak jsme to byli my, ale také hosté měli svoje šance a tak proti dělbě bodů asi nebude nikdo protestovat. Na závěr zopakujeme, že se hrálo férové utkání a vítězem byl fotbal.