ŽALOSTNÝ VÝKON V PRVNÍ PŮLI ROZHODL O BODECH 

neděle 6.září 16,00 – mistrovské utkání 1.mužstvo 

TJ NIVNICE – FC VELKÉ KARLOVICE + KAROLINKA 2:3 

poločas: 0:3 

góly: 67.V.Straňák, 81.Zetka – 35.(PK), 45.Reshetniak (PK), 42.Škrobák 

sestavy: 

TjN: Kolaja – Sotolář (78.Červenka), Vítek (46.Zetka), Bršlica, Stojaspal – T.Kelíšek (87.Valenta), Bína (46.J.Kelíšek), Bumbalík, R.Straňák (63.V.Straňák), Gojš – Velecký 

FCVK: Bíl – Paška, Pavelka, Kovář, Gajdoš – T.Koňařík, Švagera, Jurajda (69.Jašek), Reshetniak (84.Měrka)- Gášek, Škrobák (90.+2. Sedlák) 

rozhodčí: Ambroz – Rochovanský, Ťok   delegát: Volek 

žk: Bršlica, R.Straňák, Gojš – Kovář 

diváci: 455 

střely na branku: 6:5 

rohy: 5:5 

další utkání: Luhačovice – Mladcová 2:3, Kunovice – Osvětimany, Slušovice – Morkovice 5:2, Vigantice – Štítná nad Vláří 1:2, Napajedla – Staré Město 0:1, Horní Bečva – Nevšová 1:2 

 Hodové utkání bývá vždycky trošku svátečnější a dnes tomu nebylo jinak. Ve fungl nové Sportovní hale se o víkendu konal den otevřených dveří a v samotném areálu bylo také ještě cítit páteční a sobotní veselí.  Návštěva byla i díky tomu o dost větší, přestože v 5.lize už tolik derby utkání nezažíváme a o dnešním soupeři v hledišti málokdo něco věděl. Skoro se dá říct, že nás nevyjímaje. Doslechli jsme se jenom to, že jim v létě odešel do ambiciózních Rymic Sklenář a na Slovensko Mikula. Naopak se ze Všechovic vrátil mladý střelec Gášek, ale ten toho zatím moc nenastřílel a vlastně ani neodehrál. Dalším novicem je Jašek ze Vsetína a to je vše. V loňské sezóně se v obou případech radovali ve vzájemných utkáních hosté v poměru 3:1. My máme ještě jarní domácí prohru v živé paměti a také tři góly hostujícího Škrobáka… Tehdejší sestavu jsme změnili na čtyřech postech a s nástupem J.Sotoláře, T.Kelíška, R.Straňáka a P.Bršlici se ta dnešní zdála silnější. A když už jsme u základní jedenáctky tak si povíme, že se do ní po zranění vrátil J.Vítek, což nám umožnilo posunout na hrot V.Veleckého. Do středové řady si výkonem ve Štítné vynutil návrat M.Bína a třetím ,,novicem” v základu byl uzdravený J.Gojš. Fotbalistů jsme měli tolik, že bylo potřeba jisté selekce kvůli maximálnímu počtu sedmi náhradníků (zájem Vlčnova o R.Kutového zatím manažeři neakceptovali, jelikož samotný hráč valného zájmu o transfer nejeví) a to není nic, co bychom trenérovi záviděli, ačkoliv mnozí jeho kolegové asi naopak ano. Hodový pozápasový řízek tedy i proto nepozřeli J.Hulín (ten se stejně kdesi toulá) a už zmíněný R.Kutovyi. Minulý článek jsme okořenili dvěma jubilejními starty (D.Bumbalík a P.Stojaspal hráli ve Štítné za Nivnici po 170), ale to dnešní je ještě kulatější. Radim Straňák, ač strávil půl kariéry jinde, dnes oslavil dvoustý start v našem dresu (počítáme jenom mistrovské utkání), a kdyby ho oslavil třeba svým 95 gólem nikdo by se nezlobil. Pojďme ale už na trávník, který není kvůli suchu v kondici v jaké býval, ale hře to překážet nemohlo. Ale té naší jakoby ano, ač byla potíž spíše v nich. To se bavíme o první půli.  

  Na to, kdo otevře představení jako první, se čekalo až do 9.minuty. Hrubku jedním tréninkem nerozehraného J.Vítka hasil D.Bumbalík faulem před naším velkým čtvercem a přímákem Škrobáka zatím ještě hosté náš kiks nepotrestali, protože R.Kolaja míč zkrotil. Druhá fotbalová ukázka pocházela také z pera hostí, ale první a ani druhý roh nás zatím nepostrašil. Oznámit však musíme, že jsme byli pod tlakem hostí a to dobrou chvíli. Z něj samozřejmě rezultovaly soupeřovy příležitosti všeho druhu a druhým průvodním znakem byly naše fauly taktéž všeho druhu. Ve 14.minutě se o jeden postaral J.Vítek a bylo štěstím, že centr Reshetniaka putoval až k protějšímu rohovému praporku. Naši až do dvacáté minuty nedokázali kloudně a vlastně vůbec nijak ani přejít do protiútoku a čekání na první střelu či alespoň roh se protahovalo. Ve 21.minutě jsme se alespoň k tomu kopu od praporku dostali, ale to bylo žalostně málo. Následoval souboj za soubojem a fotbal nestál za nic. Ve 33.minutě jsme nastínili jak by to mělo či mohlo vypadat, ale přihrávka J.Sotoláře na T.Kelíška našla vyústění jenom v rohovém kopu. Na ten kopaný R.Straňákem si naskočil T.Kelíšek, ale míč branku těsně minul. Naše tristní, bezduché, bezemoční vystoupení mělo ale teprve vyvrcholit a (ne)stálo to opravdu za to. Od 35.minuty do půle nás hosté povozili na hodovém kolotoči tak, že se některým (či všem?) motala hlava ještě v kabině. Ve oné 35.minutě zahráli hosté rychlý odkop od branky a naši pomalu se vracející chasníci nechali tolikrát před zápasem omílaném Škrobákovi prostor k protiakci, která měla konec v našem vápně a po zákroku J.Vítka byl to konec penaltový. Tu kopl do protipohybu golmana Reshetniak a my poprvé na podzim doma inkasovali – 0:1. Zdaleka ne naposledy. Poučení? Žádné. Po podobné situaci pláchli za minutu Škrobák s Gáškem znovu a jenom přihrávka do ofsajdu naši pohromu oddálila. Ve 38.minutě jsme snad s přiřením očí měli první příležitost skórovat, ale R.Straňák z úhlu branku netrefil a už nikdo nezjistí jaký by měl fotbal další průběh. Zjistíme však jaký ho měl opravdu. Ve 39.minutě jsme branku dokonce zasáhli, ale propagační střela J.Sotoláře doprostřed jenom řekla, že jsme dosud na hřišti. Ve 42.minutě utekl Škrobák J.Vítkovi po sté, aby ho před vápnem ,,žlutě” skosil P.Bršlica. Před následujícím přímákem Škrobáka z osmnácti metrů byla vyhlášena pohotovost, ale to už bylo pozdě, protože oheň už nabral spád. Škrobák poslal balon přes zeď do břevna a od něj už za brankovou čáru – 0:2. Poznamenali jsme si, že také jarní utkání skončilo poločasovou výhrou Karlovic, ale to jsme jaksi neočekávali, že není všem dnům a minutám konec. V nastavení první půle jsme nechali tolik prostoru na naší pravé straně, že by bylo hanbou takového fotbalisty jakým je Reshetniak, aby toho nevyužil. S pomocí vzdálenější tyče, od které se balon odrazil do brány (0:3) nám vzal veškeré iluze a povídačka, že nejhorší je vyhrát poločas 2:0 byla fuč. Hosté ho vyhráli 3:0 a vzpamatovat se z této facky bylo téměř nemožné. Céres jaký proběhl v naší kabině už tam zůstane, ale o žalostném přístupu k plnění základních povinností vědět můžete. Hráči si svoje vyslechli a zvonit jim v uších bude ještě zítra. To, co čtyři kola budovali zahodili za 45 minut. Katastrofální výkon celého týmu odnesli střídáním M.Bína a J.Vítek, ale postihnout mohl kdekoho. Nastoupivší D.Zetka a V.Straňák cosi do naší hry přinesli, ale hlavně šel nahoru celý mančaft. 

  Už ve 46.minutě měl na kopačce snížení R.Straňák, ale uvnitř vápna bodlem zasažený balon se se sítí neseznámil a nezbylo než se chytit za hlavu. V 50.minutě mohl zkompletovat hetrik hostující Reshetniak, ale ránu z dálky do víka mu tentokrát skvěle vytáhl R.Kolaja na roh. Buď po něm nebo po tom dalším zahraném znovu Resheniakem hlavičkoval nad Kovář a my zatím žili. Či spíše živořili. V 58.minutě jsme se po akci J.Gojše dopracovali k prvnímu rohu druhé půle a hned také ke druhému a právě ten vykopávali hosté z brankové čáry. Naše hra už byla oproti té z úvodního poločasu k nepoznání, ale jak se pravdivě říká ,,pozdě bycha honit”. Ke cti nám ale slouží, že jsme to zkusili. V 64.minutě byl na dobré parketě poslán zápasnickým chvatem na zem T.Kelíšek, ale když J.Gojš netrefil z přímáku branku těžko se stavem něco dělat. V 67.minutě se do práce zapojila trojice našich fotbalistů a kousek ovoce nám přece jenom uzrál. Dlouhý pas brankář R.Kolaji si na levém křídle zpracoval a následně před branku odeslal P.Stojaspal a na delší tyči ho napral ke vzdálenější tyčce V.Straňák – 1:3. Naši ožili ještě více a hru měli i nadále ve své moci, ale i při enormní snaze to dlouho nikam nevedlo. Hostům stačilo naši hru bořit a tak to dělali. Stačilo jim to až do 81.minuty, kdy napřáhl z dálky J.Gojš a vyražený balon dorazil na místo určení D.Zetka – 2:3. O náboj bylo postaráno, ale čas letěl jako splašený a v 82.minutě taktéž Jašek k naší brance. Z úhlu ale minul a hřebík nezatloukl. V 84.minutě se po jednom z našich pobytů ve vápně soupeře ozvalo ruka, ale sudí (dnes slabí slaboučcí..) byli jiného názoru. Za tři minuty už snad ze zoufalství střílel J.Kelíšek, ale ani pomoc očima nestačila a balon neměl razanci. Pár standardek z poloviny se ještě v hostujícím vápně ocitlo, ale králem vzdušného prostoru byl kapitán Karlovic Pavelka.  V nastavení se ,,ruka” ozvalo podruhé, ale ani v tomto případě var nezasáhl a spoléhat na cizí pomoct nebylo na místě. Čas nám více nedovolil a snad si budeme do příště pamatovat, že jeden dobrý poločas v 5.lize k bodům nepovede. Dnes jsme body soupeři nabídli a ten toho bezezbytku využil. Škoda, že se tak stalo na hody a před skvělou návštěvou. Následující dvě utkání odehrajeme venku a po domácí ztrátě bude jedno důležitější jak druhé.