V KUNOVICÍCH JSME NASEKALI HRUBKY A PŘIVEZLI JIM BODY 

neděle 17.května 10,15 – mistrovské utkání 1.mužstvo 

FOTBAL KUNOVICE – TJ NIVNICE 3:2 

poločas: 3:2 

góly: 6.(PK), 22.Křiva, 28.Vaněček – 38.Gojš, 45.+2.Velecký 

sestavy: 

Kunovice: Kohoutek – Šimoník, Belant, Perůtka (63.Burda), Vagdal – Zámečník, Maleňák, Vaněček (90.+1.L.Beníček), Pokorný (46.Čech) – Raštica (88.Kovařík), Křiva 

Nivnice: Vystrčil – Michalec (85.Hladiš), Velecký, Stojaspal, Vítek – Kutovyi (81.Bína), Bumbalík, V.Straňák, Gojš, J.Šlapal (68.Zetka) – V.Beníček 

rozhodčí: Nuc – Zubek, Hanák 

žk: Perůtka, Raštica, Maleňák – Velecký 

diváci: 115 

střely na branku: 4:5 

rohy: 4:6 

další utkání: Nevšová – Hluk 0:0, Luhačovice – Boršice 3:1, Bystřice pod Hostýnem – Slušovice 3:3, Štítná nad Vláří – Hrachovec, Velké Karlovice – Morkovice 2:3, Staré Město – Osvětimany 2:3 

 Kunovice ještě na jaře neochutnaly vítězný pocit a tak není divu, že se před dnešním utkáním nechtěně zamotaly do záchranářské mise. Oblíbeným soustem ale pro Kunovice nejsme, což jsme zmiňovali už před podzimním utkáním (výhra 5:0), kterým jsme natáhli provázek osmi utkání s Kunovicemi bez prohry. Ta poslední se udála na jaře 2019. Dnes ji snad náš soupeř potřeboval od té doby nejvíce, jelikož spodek tabulky už dotírá a sestupující týmy můžou být klidně dva a v krajním případě i tři. Nás se, doufáme, po minulé výhře už tyto spekulace netýkají tak výrazně jako celků pod námi, ale ostražitost je na místě a pro bod jsme určitě jeli. A to i přes absence, na které už si budeme muset až do konce sezóny zvyknout. Dnes nebyli (a nebudou ani příště) k dispozici zranění J.Hulín, T.Kelíšek a prací zaneprázdněný J.Karlík. Minule pro zranění odstoupivší P.Stojaspal to zkusil a na trávníku naši obranu několikrát podržel. Radost nás provázela alespoň z návratů J.Gojše s M.Bínou a tak se kalamita s malým počtem fotbalistů nekonala. Problémy byly jinde a než na ně zapomeneme tak ozřejmíme, že v celkové obranné fázi a ve výkonu některých jednotlivců.  

 Včíl se vrátíme k jarní bilanci Kunovic, která čítala tři remízy a pět proher při skóre 4:13. Trio z nich jde ruku v ruce spolu, když náš soupeř nebodoval právě třikrát v řadě, což ostatně také známe. Postupně prohrál 0:3 ve Slušovicích, 0:2 s Hlukem a 0:1 v Osvětimanech. Na vstřelený gól tak čekali už 333 minut a také díky tomu byli mužstvem s nejslabší střeleckou produktivitou v soutěži s 25 nastřílenými góly. Pochvalu ale určitě zaslouží za nasazování svých dorostenců do utkání mužské 5.ligy. Nezřídka je jich v sestavě i nadpoloviční většina a to se jim v budoucnosti určitě vrátí. Dnes jich na domácí straně nastoupila čtveřice a na naší dvojice.  

  Jak už to tak chodí tak každá série jednou skončí a dnes jich skončilo hned několik. Ale nemuselo. Už ve 3.minutě postupoval náš J.Šlapal sám na domácího golmana Kohoutka, ale zhola nic nevymyslel a jenom ho nastřelil. V 5.minutě už to mělo být 2:0 pro nás, ale po nahrávce V.Straňáka neuspěl v obrovské příležitosti znovu J.Šlapal, když sice Kohoutka netrefil, ale také ani vzdálenější tyčku, natož branku. V 6.minutě se ocitli domácí sami před naším brankářem, ale když míč skončil mimo branky tak jsme si mylně mysleli, že sudí ukazuje odkop od branky. K našemu, ale i domácímu údivu ukazoval na penaltový puntík a jenom on sám ví, co viděl. V zápise je jakési nedbalé podražení, když se po zakončení pokusil o para kotoul kdosi z domácích (Vaněček?) a ejhle uspěl. Slova trenéra o nedávání příležitosti rozhodčímu zapsat se do děje tak přišla vniveč. Zvláště, když Křiva penaltu bezpečně proměnil – 1:0. Nedáš dostaneš jak z učebnice. Naši potom začali sbírat jeden ofsajd za druhým a dělat si dnes u každého čárku tak bychom pod tucet (12) určitě nešli a kdoví jestli by vystačila náplň v propisce. Stejné množství ale bylo i našich chyb či špatných přihrávek a to v jakékoliv části hřiště. Úspěch jsme nesklidili ani ze tří standardek z boku a ke druhé brance utkání se začali nadechovat domácí. No lépe řečeno jsme ji rozfoukali my. Ve 22.minutě nahrál od pravé postranní čáry A.Michalec před vápno sice ideálně, ale bohužel naslepo a před to naše a k tomu všemu domácímu Zámečníkovi. Ten si navedl balon na střeleckou parketu něco přes dvacet metrů od branky, aby jeho střelu M.Vystrčil vystrčil prsty k dobíhajícímu Křivovi a ten měl před prázdnou brankou snadnou roli – 2:0. Že soupeř zažíval na jaře nepoznané je vám jasné, protože dosud v této části sezóny nedal ani jednou dva góly v utkání. A že byl na koni víte také dobře. A to ještě nebylo všem dnům konec. Ve 28.minutě dokonce dorovnali Kunovjané počet vstřelených tří jarních gólů. A znovu po naší chybě. Na pravém křídle zatáhl balon Zámečník a na mokrém terénu nenapadla našeho J.Vítka jiná varianta než skluz po zadní části těla. Náš obránce vjel v sedě až do pokladny stadionu a zhruba v té době teprve Zámečník odcentroval míč na zadní tyčku, kde ho zcela nepokrytý Vaněček trkl hlavou do sítě či spíše jenom kousek za brankovou čáru, když byla snaha M.Vystrčila marná – 3:0. Nezbývalo než zajít pro ručník, protože se jevilo, že je po utkání. Naši se ale přece jenom zmátořili, i když víme, že to bylo ,,trochu” pozdě. Ve 29.minutě uzavřel trilogii zazděných tutovek J.Šlapal, kterému tu třetí přichystal J.Gojš. Náš dorostenec ač maje dostatek času na levé hraně malého vápna střílel (jestli to není příliš nadnesené označení) slabší levou nohou metr vedle, ač se nabízelo zakončení pravou či nahrávka na volné hráče před brankou kde by byl ale máván ofsajd). Půlhodina byla v trapu a ve 32.minutě nás rozhodčí uštědřil další rány, když z našeho pohledu fauloval na hraně nebo uvnitř vápna A.Michalec domácího Vaněčka, ale jak píšeme sudího se nás zželelo. Na soupeřově polovině pokračovala naše hra na zaháněnou, aby nás z ní částečně vysvobodila špatná nahrávka domácího brankáře Kohoutka svým souputníkům. Ve 38.minutě mu ji vypíchl J.Gojš a ukázal svým mladým spoluhráčům jak se chovat v situaci sám před brankářem. Po kličce trefil prázdnou branku a částečně jsme byli ve hře – 3:1. Ve 44.minutě už tak úspěšný nebyl, přestože mnoho nescházelo. Přímák z třiadvaceti metrů kroutil pěkně k tyči, ale metr scházel. Přesto jsme se do přestávky ještě dočkali, když jsme zužitkovali náš tlak. Odvrácený roh vracel po přihrávce R.Kutového J.Gojš do vápna a přesný centr si žádal přesnou hlavičku V.Veleckého a dočkal se – 3:2. Takže jsme byli plnohodnotně zpět ve hře, ale nedostatky to přikrýt nemohlo. Kunovicím jsme nabídli tři nebo dvě a půl branky sami a ještě před nimi jsme měli na kopačkách minimálně dvě příležitosti otevřít skóre. Nestalo se tak a proto jsme museli za bodem šturmovat ve druhé půli.  

  Před druhou půlí jsme správně odhadli, že se domácí špílmachr Křiva zatáhne zpět do stoperské dvojice a také se tak stalo. My jsme náhradní koně nechali zatím ve stáji, přestože někteří na trávníku pobíhající nebyli ve své kůži a oháňkou mrskali bez užitku. Snížení a návrat do utkání nás k tomu ale opravňovalo. Druhou polovinu utkání provázel náš tlak, možná platonický, ale jako první vystrčili růžky domácí. Šimoník obešel v 54.minutě i brankáře M.Vystrčila, ale vrátivší se P.Stojaspal se tělem dostal před něj a míč odkopl do bezpečných prostorů. Následoval boj o každý metr trávníku a bylo pochopitelné, že domácím již jenom stačilo ničit fotbal, jelikož měli nahráno. Tím pádem nikam neponáhlali a využili i sem tam nějaký ten kopanec k poležení si na trávníku. Také pochopitelně. My jsme si asi největší příležitost ke srovnání vytvořili už v 61.minutě. Po levé straně si zasprintoval J.Gojš a předloženou přihrávku mezi malé vápno a penaltovou značku zakončoval kapitán D.bumbalík do vyběhnuvšího brankáře Kohoutka a do sítě jsme neprocpali ani do výše se odrazivší míč. Kunovické království odolávalo i nadále a to ve všech ohledech. Zužitkovat se nám nepodařilo ani množství centrů do vápna a ani standardku po faulu na J.Vítka těsně před vápnem. Ta se zahrávala v 71.minutě, ale J.Gojš ji z 20 metrů jednak kopl minimálně metr nad a rychlostní limit nepřekročila také ani zdaleka. Také náš přechod do útoku k žádné příležitosti nevedl a podobně to dopadlo i s ojedinělou šancí domácích, kterou jsme zpacifikovali v 74.minutě odkopem na roh. V 77.minutě spolupracovali před naším čtvercem Zámečník s Maleňákem, jehož koncovku po branku nepustil P.Stojaspal. To už nám letěl čas jako splašený, ale sami jsme si za to mohli… V 80.minutě došlo ke změnám v našem rozestavení, ale ani posunutím V.Veleckého na hrot se účinek nedostavil. Ba naopak. V 81.minutě podklouzl na polovině asi do gumáků obutý D.Zetka a fakt, že domácí Šimoník mířil vysoko nás ještě chvíli ponechal v naději. Marné a neopodstatněné. Mezi 85. a poslední nastavenou minutou nám byly odmávány tři, čtyři nebo kolik ofsajdů a to už nám bylo jasné, že body zůstanou na Moravě. Domácím hodně pomohly ve vyrovnané tabulce a nám naopak zhasla naděje na nějaký ten posun. Zabrat budeme muset za týden na domácím trávníku proti Bystřici pod Hostýnem a vsaďme se, že v naší sestavě či rozestavení dojde opět ke změnám a to za předpokladu, že nás bude alespoň tolik jako dnes. Někteří svojí šancí znovu pohrdli a jako celek se topíme v jarním průměru.