VEDOUCÍ TÝM NÁS VYSVLÉKLA DONAHA 

sobota 31.října 14,00 – mistrovské utkání 1.mužstvo 

FK MLADCOVÁ – TJ NIVNICE 7:2 

poločas: 6:2 

góly: 13.Fabík, 20.Zahradník, 23.Blažek, 25.Toman, 30.Němeček, 45.Čelůstka, 56.Kvěťák – 19., 35.Stojaspal 

sestavy: 

Mladcová: Lebánek – Číž, Čelůstka, Němeček, Toman – Surynek (61.Kočica), Blažek, Hellebrand, Kvěťák (79.Hoza), Fabík – Zahradník (79.Pešek) 

Nivnice: Kolaja – Velecký, Bršlica, Stojaspal – Vítek (30.Zetka), Bumbalík (52.Valenta), V.Straňák, Hulín (30.Sotolář), T.Kelíšek (66.Červenka) – R.Straňák, Gojš 

rozhodčí: Kovařčík – Filgas, Stodůlka 

žk: 0 

diváci: 120 

střely na branku: 11:7 

rohy: 5:7 

další utkání: Kunovice – Napajedla 1:2, Osvětimany – Velké Karlovice, Horní Bečva – Slušovice 1:4, Nevšová – Staré Město 3:3, Luhačovice – Vigantice 1:2, Morkovice – Štítná nad Vláří 3:3 

  Mysleli jsme si, že toho nebude mnoho, co jsme můžeme na Mladcové poztrácet. Pěkných 21 bodů (loni jsme měli po podzimní části bodů dvacet) už nám ukradnout nešlo a tak jsme předjímali,  že můžeme přijít leda o prozatímní čtvrtou příčku a šestizápasovou šnůru neporazitelnosti, což se obojí stalo.  Že nás domácí sestřelí ze vzduchu i a vrátíme se téměř s ostudou (ano, to je silné slovo) ovšem netušil nikdo. U domácích byla situace docela jiná. Přestože prakticky celý podzim vedli tabulku tak našim tajným cílem bylo jim toto výsostné postavení v posledním utkání štípnout, protože se jejich náskok před Osvětimany ztenčil natolik, že to možné bylo. Favoritem jsme ale určitě nebyli. Hrát u prvního a ještě jet auty znamenalo mít se na pozoru, protože body vozíme zásadně autobusem. Ale… ještě tu ale bylo i za ,,B“. A totiž to, že tři nováčky soutěže (Vigantice, Napajedla a Horní Bečvu) jsme už  oloupili o všechny body a zbýval ten čtvrtý. S Mladcovou jsme navíc poslední čtyři utkání s vyhráli s celkovým skóre 22:1?! Na utkání jsme připravovali svědomitě a sedmnáct fotbalistů na pátečním nácviku překvapilo i nás, protože start byl kvůli tmě opravdu brzký. Polovina tréninku se v rámci imitace mladcovské plochy odehrála za brankou, kde povrch připomínal právě na podzim kritizovaný plac u vysílače, který v reálu předčil i nejčernější představy. Do letošní derniéry se už mohl zapojit J.Sotolář, jenž měl tři utkání zaracha a také navrátivší se P.Bršlica, který jistě s ostatními Zlíňany nemohl dospat. Mezi zraněnými zůstali nebo přibyli  M.Bína a J.Kelíšek, o jehož nenasazení padlo rozhodnutí až na včerejší přípravě. To byly povětšinou předzápasové predikce, ale všechny naše představy a sny se nám rozsypaly už mezi 20. a 30.minutou, kdy jsme vylovili čtyři kousky z naší sítě. I takový je fotbal..  

   Jestli dnes svedeme alespoň částečně přesně popsat všech devět branek netušíme, ale pokusíme se o to… Hlína začala létat od kopyt už v 5.minutě, kdy jsme T.Kelíškem poprvé rozvlnili síť, ale naše křidélko bylo na velkém čtverci o fous v ofsajdovém postavení a náš tep zůstal nezvýšen. V 7.minutě se na pravém křídle rozcvičoval Fabík, ale toho jsme zatím stačili zpacifikovat. V 8.minutě odcentroval R.Straňák standardku z boku na hlavu J.Vítka, ale Lebánek ji lapil, jelikož míči scházela přesnost i razance. Po desáté minutě přestalo na mladcovském kopci pršet, ale začaly se dít jiné věci. Ve 13.minutě zahrávali domácí dva rohy po sobě a po tom druhém nám domácí uštědřili první políček. Kop Hellebranda od praporku našel neomylně hlavu Fabíka a přestože na to byli naši kopáči upozorňováni tak se domácí křídlo trefilo přesně – 1:0. Z této šlamastyky jsme se ještě v 19.minutě dokázali vylízat, když jsme se ze standardky prosadili také. Po rohu J.Gojše se vedly ve vápně o míč spory, ale na konci si vzal hlavní slovo P.Stojaspal a zblízka srovnal skóre – 1:1. Následovala jediná minuta utkání, kdy nám bylo jakžtakž. Za šedesát vteřin bylo po ní a  (20.minuta) následovala naše nejkatastrofálnější fotbalová desetiminutovka letošního (kdyby jenom) roku. Z vlastní poloviny zahraná standardka Němečka našla u našeho vápna adresáty hned dva, aniž by si toho z našich někdo všiml. Zahradník si narazil míč se Surynkem, jenž ho vrátil Zahradníkovi na pravé křídlo a jeho křížná rána ke vzdálenější tyči se ujala – 2:1. Za tři minuty jsme spáchali další harakiri, když jsme nedokázali pokrýt ani obyčejný aut vhazovaný Tomanem na Surynka, který obelstil D.Bumbalíka a po centru trkal z malého vápna balon hlavou do sítě Blažek – 3:1. Kdeže by to bylo vše. Ještě nám nezaschl inkoust popisující třetí branku a už se psala čtvrtá. Ve 25.minutě zahrával další roh Hellebrand a opět nepokrytý fotbalista domácích se jmenovkou Toman hlavičkoval do našeho čeřenu čtvrtý balon – 4:1. Kopání do mrtvol neustávalo a ještě než jsme stačili vystřídat dva nešťastníky, kteří to slízli i za ostatní tak nám domácí zatlačili oči popáté. Stačilo jim k tomu 30 minut hrubého času… Že jsme se vykašlali na další přímák domácích z hloubi pole snad ani není potřeba ozřejmit. Po půlhodině hry ho znovu kopl Hellebrand a nikým snad ani pohledem nestřežený Němeček měl na vzdálenější tyči čas dorazit svoji první střelu odraženou od tyče napodruhé do sítě – 5:1. Slabší povahy fandící našim už se o tom dozvěděli u zlínského zimáku, protože bylo nad jejich síly sledovat toto utrpení. Není se co divit. Teprve když jsme do sebe obrátili pátý kalich a vystřídali, tož jsme se dílčí radosti dožili i my. Ve 35.minutě byl před vápnem domácích pozastaven pofiderním zákrokem Čelůstky J.Gojš, který nazveme faulem jenom s přivřením obou očí. Přesto se přímák konal a zpod břevna ho J.Gojšovi vyrážel Lebánek, leč znovu jenom do shromaždiště těl a nejlepší orientaci znovu prokázal P.Stojapal – 5:2. Že by jsme do utkání ničím nepřispěli se rozhodně říct nedá, ale produktivita Mladcovjanů a našich byla naprosto rozdílná a zatímco místní fotbalisté byli v našem vápně jako doma tak naši se na opačné straně chovali daleko uctivěji. Jako příklad poslouží situace ze 41.minuty. Na pravé straně vybojoval balon J.Sotolář, aby na zadní tyčce hledal a málem i našel T.Kelíška, ale domácí Toman i při vedení 5:2 předvedl obětavý zákrok a před naším fotbalistou mu skluzem nabídl jenom roh. S blížící se přestávkou už jsme si mysleli, že z první půle již nic nevyštracháme, ale to by domácí nesměli na samém konci pracovní doby kopat cosi od praporku. Ano, i šestý gól jsme inkasovali z domácími oblíbené činnosti. Roh Hellebranda buď hlavou protečoval nebo neprotečoval Surynek za sebe, ale pro nás je podstatné, že na malém vápně hladinu čeřící Čelůstka dorazil balon do sítě – 6:2. Smělé poločasové návrhy opustit Mladcovou zadními okny kabin a vytratit se domů sice zvažovány byly, ale sportovně přemýšlející většina v poměru 6:5 přesvědčila ostatní pobýt až do konce. Důvodu jsme se dopátrali později. Naši kluci měli v hlavním městě Zlínského kraje zabukovanou hospodu až od pěti hodin a přece jenom byly teprve hodiny tři….  

   Nyní nám dovolte vzít druhou půli svižněji nebo chcete-li hopem. Důvod je prostý – hrála se totiž jenom z povinnosti. My už jsme se s narodivším se debaklem smířili a domácí už se také viděli umytí a navoňaní. Tak jenom pár poznámek. Ve 48.minutě se při úspěšném pokusu o faul na Fabíka zranil D.Bumbalík, jehož kopačky létaly kabinou už o přestávce, ale teprve včíl nastal čas je definitivně vyzout. V 56.minutě padl poslední gól utkání, když ho krásně vymyslel D.Zetka. Bohužel však pro domácí. Jeho nahrávce vlastnímu brankáři by víceméně nebylo co vytknout, kdyby se na našem vápně nenacházeli hned dva domácí fotbalisté. Přihrávkou oslovený Surynek ještě vše vyšperkoval nabídkou na Kvěťáka, jenž měl před sebou prázdnou branku – 7:2. V 63.minutě se chtěl k dosud jedinému dvoubrankovému střelci (tím byl a zůstal náš P.Stojaspal) přidat i Zahradník, ale obětavý skluz měl dnes v arzenálu i D.Valenta. V 67.minutě sehráli domácí na vlastní polovině dvouminutové bago, které jsme mohli považovat za ponižující, ale za dané situace jsme brali za vděk i tím, že nám újmu nezpůsobí. V 73.minutě toho jako jeden z mála neměl dost za obranu si zaběhnuvší Fabík, ale jeho balon třepal nivnickou sítí jenom z boku. V 77.minutě jsme našli chybu i u doposud neomylného Hellebranda, když se tomu vešla střela z dálky sotva pod horní lištu ochranné sítě za brankou. V 80.minutě jsme si do kolonky střel na branku poznamenali křídelní pokus J.Gojše, ale z úhlu ho vylapal Lebánek. V 82.minutě už se začalo smrákat a to byl asi kámen úrazu toho, že nám nevyšla kombinace D.Valenty, J.Gojše a vedle po kličce zakončujícího R.Straňáka. Paradoxně i poslední slovo utkání měli naši. Ze třiceti metrů letící kopačák  J.Sotoláře