INFARKTOVÉ UTKÁNÍ PRO NÁS I DOMÁCÍ 

neděle 29.března 15,00 – mistrovské utkání 1.mužstvo 

SK BORŠICE – TJ NIVNICE 4:4 

poločas: 2:2 

góly: 16.Ohnutek, 22.Vojáček, 71.Sonntag, 93.Šmít – 28., 31.Velecký, 68.Šlapal, 82.Kelíšek 

sestavy: 

Boršice: Janečka – Ošívka, Lapčík, Malý (59.Suchánek), Sonntag (88.Pelikán) – Trlida (67.Šmít), Vojáček, Ohnutek, Janík – Kolář, Zelina 

Nivnice: Kolaja – Kutovyi, Stojaspal, Vítek, Michalec – Zetka (64.Šlapal), Hulín, V.Straňák, Kelíšek (92.Beníček) – Gojš (86.Bína), Velecký 

rozhodčí: Kopřiva – Sucharski, Zalabák   delegát: Filípek 

žk: Vojáček, Janík, Suchánek – Stojaspal, Kelíšek, Bína, Šlapal 

diváci: 138 

střely na branku: 11:6 

rohy: 10:4 

další utkání: Luhačovice – Štítná nad Vláří 4:1, Hluk – Velké Karlovice 1:1, Nevšová – Bystřice pod Hostýnem 3:1, Morkovice – Hrachovec 1:1, Staré Město – Kunovice 1:0, Osvětimany – Slušovice 1:1 

  Všechny duely 5.ligy, kromě toho ,,našeho”, byly odehrány už v sobotu a proto jsme věděli v jaké situaci jsme. Jistě v lepší než domácí, protože v Boršicích jsme mohli jenom získat a v případě výhry byl dokonce ve hře týdenní pobyt na druhé příčce a to jsme v 5.lize nikdy nezažili. Domácí mají sice kádr na vyšší umístění, ale zatím jsou zainteresovaní v bojích o krajské přežití a po zisku bodu ve Slušovicích chtěli brát doma tři. Aby ze spodku žebříčku utekli tak v zimě provedli ve svém ansámblu čtyři zásadní změny. První je příchod trenéra R.Barneta a druhý, třetí a čtvrtý už se týká fotbalistů. Těmi nově přišedšími jsou D.Sedláček (tento cestovatel už tu dříve hrál, stejně jako všude možně jinde – Rakousko, Brod, Strání, Hluk, Baťov..), K.Zelina z béčka Slovácka a novým je i J.Vojáček. Co se soupisky týče tak naši v zimě papírově spíše krváceli, ale neradno je nebo se podceňovat. Příchozí minulý týden ukázali, že mají ambice odejivší nahradit a výkon jejich i hráčů stávajících byl velmi dobrý. Jenom nám vrtalo hlavou jestli už konečně začneme brát i potřebným, protože zatím tomu tak až na výjimky není. Forma by nás k optimismu vybízela, protože z posledních pěti utkání jsme posbírali 11 bodů oproti čtyřem domácím, ale jelikož se z nich hned čtyři  hrály na podzim tak o vypovídající formě nemůže být řeč. Nezbývalo než alespoň věřit sázkovce Betano, která z nás mírného favorita dělala. Poslední věcí k vyřešení byla barva dresů, jelikož oba kluby ctí zelenou a žlutou. V tomto ohledu jsme domácím vyšli vstříc a přijeli žlutí. Pomohlo k tomu i to, že se měnil nejenom čas, ale vrátila se i zima a mušky v ní žlutou barvu vyhledávat nebudou. Zvláště pod Buchlovem. 

  Všeobecně se čekalo, že nastoupíme ve stejném složení jako proti Morkovicím, protože s trestem D.Bumbalíka nehneme, stejně jako s ,,cizincem” J.Karlíkem. Nehli jsme a jedenáctka byla opravdu shodná s tou minulou, což se nestalo ani nepamatujeme a to známe z kroniky všelijaké historky tam i zpět. U domácích jsme v základu nenašli již zmíněného Sedláčka (zranění), ale jinak je jiné absence netrápily.  

  Dnešní utkání nabídlo prakticky všechno, co může dát fotbal přítomným a nezaujatý divák (ale vlastně i zaujatý) o něm bude mluvit i zítra. Oba trenéři ho přežili ve zdraví, přestože byly okamžiky, kdy to tak dopadnout nemuselo. Postupně je rozklíčujeme. Už ve 4.minutě našel náš stoper J.Vítek cíleně na levém křídle rozběhnutého J.Gojše, ale na jeho střílenou přihrávku či centr nikdo nedosáhl. V minutě desáté jsme odvrátili první roh domácích a to zmiňujeme jenom proto, že ne vždy to bude pravidlem. V 15.minutě k jednomu takovému došlo, když jsme zablokovali pokus Zeliny a právě po něm se další z rohů kopal. Domácí ho rozehráli nakrátko a míč vystřelený Ohnutkem někde od rohu vápna těsně před našim brankářem zvedl hlavou J.Hulín a R.Kolaja na míč  na přední tyči reagovat nemohl – 1:0. Ohnutek to zkoušel v minutě devatenácté z další standardky, ale tuto jsme pro změnu odvrátili z vápna ven. Úplně stejný přímák jenom s tím rozdílem, že tentokrát z levé strany kopali domácí hned za minutu a jejímu exekutorovi Trlidovi zabránil skórovat s vypětím všech sil golman R.Kolaja, který byl u tyče a míče včas a vyrazil jej na roh. Tady je na místě si zabrblat nad hrbolatou plochou, která zničila nejednu fotbalovou akci a měla prsty i v neobratných zákrocích před naším čtvercem. Včíl už to víte a pojďme rychle dál nebo to dnes bude dlouhé jak telefonní seznam. Zapotřebí je ale vrátit se ke zmíněnému rohu, jelikož pro nás skončil druhou kalamitou. Tentokrát ho Ohnutek zahrál standardně a nedůrazně odvrácený balon na zadní tyči přistál Vojáčkovi proti noze a ten ho prudkou ranou poslal z deseti metrů k tyči – 2:0. V tu chvíli jsme byli na ručník a na žádný bod v náš prospěch to rozhodně nevypadalo. Brzy se ale dozvíte, že to místy bude vypadat i na body tři. Napřed si ale postěžujeme, že se v našem vápně Boršičané chovali jako doma a právě v něm jsme měli starostí až nad hlavu. 25.minuta to jenom potvrdila, když měl na kopačce možná i rozhodnutí Zelina, ale z malého vápna trestuhodně přestřelil a když říkáme trestuhodně tak víme o čem mluvíme. Za dvě minuty jsme se poprvé trošku kloudněji vydali před domácí svatyni a hned jsme trhali plody. Po hřišti běhala 28.minuta, když se odkop R.Kolaji přes J.Hulína a J.Gojše dostal k T.Kelíškovi a hlavně V.Veleckému, který to vzal nejkratší cestou středem do domácího vápna a tam už ho Boršičané zastavit nestihli a náš kanonýr střelou nad padajícího brankáře snížil kontaktní brankou na – 2:1. Ve 30.minutě mohlo být opět zle, když se domácí Kolář dostal přes A.Michalce až příliš snadno a byli jsme rádii, že Zelina do obsahu utkání nic nezapsal a pálil nad. Jeho druhá tutovka..  A teď tu máme znovu nedáš dostaneš. Za minutu zachytil nahrávku domácího Janíka V.Straňák a po po centru J.Gojše (včera běžel půlmaraton, ale domácím utíkal jako by ho běželi oni) a koncovce V.Straňáka zblízka vyrážel míč Janečka k V.Veleckému a tomu už ve srovnání nikdo nezabránil – 2:2. To už jsme měli kde čerpat energii, protože každý pochopí, že jsme vstali z mrtvých o týden dříve jak Ježíš. A protože život vítězí nad smrtí tak jsme si z domácích vzali příklad a také v jejich vlastním velkém čtverci jsme si rozdělali ohýnek a pěkně jim zatápěli. Škoda jenom, že ne gólově, protože jim tam balon několikrát nebezpečně poskakoval. U naší branky bylo před půlí pořádně horko po střele Janíka z vápna, ale R.Kolaja mu míč vytěsnil na další roh. Po jeho zneškodnění upláchli domácím hned tři naši, ale po útěku J.Gojše a nahrávce V.Veleckého T.Kelíškovi střílel tento jenom doprostřed. Škoda. Ve 45.minutě stříhal po spolupráci J.Gojše a D.Zetky V.Velecký nůžkami, leč ty jaksi nic nepřistřihly a budou se muset naostřit. Teprve v nastavení první půle jsme kopali první roh, ale to jenom abyste věděli.  

  První čtvrthodinka druhé půle je zcela prostá jakéhokoliv našeho záznamu o hře. Ne že by se nic nedělo. Dokonce se dá říct, že se hra otáčela ze strany na stranu, ale oba týmy svoji produkci končily u vápna a tak si to dovedete jistě představit i bez nás. Každopádně to na další čtyři vstřelené góly nevypadalo. Jakýsi pomyslný startovní výstřel zazněl až v 62.minutě, kdy zahrával z boku standardku J.Hulín, ale o hlavičce J.Gojše máme poznámku, že nebyla příliš prudká a Janečka ji u tyčky v klidu zpacifikoval. Po střídání domácích jsme si tabulku s čísly půjčili i my a dolů šel nevýrazný D.Zetka, jehož nahradil J.Šlapal, jenž se do děje zapíše výrazněji. Zatím se ale spokojíme s přímým kopem J.Gojše z pětadvaceti metrů, ale míč do branky nezabloudil. V 68.minutě už ano. J.Hulín zahrál další přímák z boku hřiště a ve shluku těl a hlav ve vápně měl tu nejšťastnější J.Šlapal a po jeho trajektorii se Janečka natahoval marně a míč skončil pouť u boční sítě – 2:3. Už  jsme dlouho nic nepsali o Jepičím životě a tak si o něm něco řekněme. Jepice mají krátký život, ale jeden až tři dny je oproti našemu vedení přece jenom dlouho. To trvalo snad tři minuty a bylo po něm. V 71.minutě vstřelil životní gól domácí Sonntag, když se z dvaceti metrů trefil pumelicí do blízkosti šibenice a srovnal stav na – 3:3 (v reálu se to zdálo dál, ale záznam nás usvědčil z omylu). Jestli dá někdy hezčí gól tak bychom poprosili o video. Po výstavní brance dostal chuť na druhou a věřte, že k ní ze stejné parkety nebyl v 76.minutě daleko. Tentokrát ale plachtil (doslova) balon daleko níž a na něj už R.Kolaja dosáhnout mohl a dosáhl. Za dvě minuty si nerozuměli v našem vápně Zelina s Kolářem a tak byl podruhé v krátkém sledu u balonu R.Kolaja zavčasu. Parádní představení pokračovalo a v 82.minutě se znovu měnil stav to v náš prospěch. Po spíše osvobozujícím odkopu R.Kutového utekl J.Gojš nejprve po pomezní lajně, aby to za chvilku střihl po brankové a jeho nahrávku zakončoval ve skluzu T.Kelíšek ač tísněn přesně – 3:4. To byl přesný výsledek jako ten podzimní, ale nevydržel. V 84.minutě ještě ano, když jsme standardku Ohnutka odkopli do kopřiv. V 87.minutě pro změnu vychytal Ohnutka R.Kolaja a utkání spělo do konce. V nastaveném čase zbytečně u lajny dokonce ,,žlutě” fauloval J.Šlapal, přestože trenér křičel ,,bez faulu”, což na rozdíl od našeho záložníka slyšela i Bílá paní na Buchlově. Odcentrovanou standardku jsme ještě z vápna dokázali eskortovat, ale míč se ne a ne odkutálet dál a pohroma na sebe dlouho čekat nenechala. Do autu zbytečně odkopnutý balon J.Šlapalem vhodil házející na hluboko v poli operujícího golmana Janečku a ten nakopl balon bez rozpaků do našeho vápna, kde se k němu dostal Šmít a z dvanácti či třinácti metrů pálil z voleje nechytatelně – 4:4. A to nemuselo být vše. V 95.minutě utekla domácím dvojice V.Straňák a V.Velecký a když ten první přihrál do vyložené šance tomu druhému, nikdo jsme nečekali, že bude V.Velecký ještě hledat na zadní tyči asi v ofsajdu se pohybujícího se V.Straňáka… Obrovská škoda, jelikož domácí branka doslova zívala.  

  Takže v úvodu vzpomínané infarktové utkání dospělo do svého konce a co napsat na závěr? Každý chvilku tahal pilku a třeba ve 25.minutě bychom bod brali všemi deseti. V 68. by ho brali více domácí. V 90. také. Nakonec získal každý z týmů jeden a nezbývá než se s ním spokojit. Nám se proto nepodařilo poskočit na druhou příčku. Domácím zase bod k výraznějšímu náskoku na poslední týmy také nepomohl. Přejeme si aby tento bod naši zhodnotili za týden doma s Osvětimany. Třeba ještě na ceně získá. Zvláště pokud natáhneme šňůru šesti utkání v řadě bez prohry.