neděle 8.června 17,00 – mistrovské utkání muži
TJ NEDAŠOV – TJ NIVNICE 1:6
poločas: 0:4
góly: 76. J.Fojtík – 8., 37. Stojaspal, 22. Michalec, 45. Gojš, 70. Kelíšek, 77. Hulín
sestavy:
Nedašov: D.Solař – Ma.Holba (65. J.Holba), J.Fojtík, Ji.Bartoška (83. Ja.Bartoška), Šenkeřík – M.Kolínek (65. P.Solař), P.Holba (83. Filyp), J.Kolínek, Mi.Holba, Marek – Šuráň
Nivnice: Kolaja – Vítek (81. J.Šlapal), Bršlica, Žáček, Stojaspal – Konečný (87. M.Hladiš), Bína (66. Obdržálek), Bumbalík, Hulín – Michalec (66. Kelíšek), Gojš (81. Zetka)
rozhodčí: Zpěvák – Kotačka, Petrůj
žk: P.Holba, Mi.Holba – Bršlica
diváci: 333 (podle zápisu, v reálu pod 200)
střely na branku: 3:10
rohy: 3:5
Při pohledu na neuvěřitelnou bilanci našich (21 – 1 – 2) či Starého Města (20 – 3 – 1) je jasné, že oba kluby prožívají parádní sezónu. Mnohem smutnější je to, že pro jeden ze zmíněných týmů, nestane-li se nic neočekávaného, bude závěr ročníku hořký a bude se chtě – nechtě muset smířit s druhým místem. Že by si postup (zatím jsme nic nevyhráli tak u nás o něm nemohlo padnout žádné ano či ne) zasloužili oba už jsme také všelikde čuli, ale ta pravděpodobnost je čím dál menší. Proto nebo přesto jsme na horké nedašovské půdě chtěli vyhrát, ať máme ještě do a během příštího víkendu o čem přemýšlet. Jednoduchý úkol nás rozhodně nečekal, přestože pohled na tabulku by k tomu neznalé mohl svádět. Jedna věc je totiž ta, že jsme svému soupeři utekli na propastný rozdíl jednačtyřiceti bodů a druhá, že ze zisku třiadvaceti bodů jich Nedašov uhrál doma dvaadvacet ! Takže jsme se měli na pozoru a to také proto, že Jiskra opět přispěchala s motivací pro našeho soupeře. Zatím ale naštěstí nebyl důvod něco rozdávat a bylo našim úmyslem, aby přímý konkurent ušetřil i po tomto duelu. K dispozici k němu byl oproti minulému týdnu i P.Bršlica a takový hlavičkář se hodí do toho i onoho vápna. Obejít jsme se museli naopak bez marodů V.Veleckého a J.Karlíka a na dovolenou cestujícího M.Vystrčila. Přes tyto absence v týmu panovala v týdnu dobrá nálada a jaká bude v tom následujícím jsme měli zjistit za devadesát minut hry. Pokud by se měly opakovat výsledky z posledních vzájemných utkání (2:0, 6:0, 2:0 a 3:0 k.), byla by jistě dobrá.
Celodenní déšť a následné oteplení mělo asi vliv na růst trávníku, který vzrůstem menším fotbalistům sahal do půl lýtek, což znesnadňovalo práci s míčem především technicky vytříbeným jedincům. Ti, především v našem dresu, se s tím ale poprali statečně a ani to dlouho netrvalo. Poměrně brzy totiž přítomní (překvapivě hodně jich bylo od nás, přestože počasí k výletu nezvalo) zjistili, kdo je kdo. Tím myslíme kdo vede tabulku a kdo o záchranu soutěže. První roh totiž přišel už po necelé pětiminutovce hry a první šance hned vzápětí. J.Gojšovi na ní přihrál D.Bumbalík, ale D.Solař našemu útočníkovi celkem obstojně pod nohama zavazel. Následující roh už dopadl k naší spokojenosti. Domácí golman centr J.Gojše vyboxoval ke kopačkám P.Stojaspala a jeho technický obstřel mnoho chyb neměl – 0:1. V další pasáži hry domácí motor ztrácel otáčky a hra se odbývala převážně před domácím vápnem, ale cesta do něj byla trnitá. V 19.minutě nás ze stoliček zvedlo asi třetí ostré dohrání P.Holby našeho fotbalisty, ale výsledkem zatím bylo jenom – ty,ty ty. Ve 23.minutě už předváděla v našem podání další fotbalovost, když se chopil míče J.Hulín, aby ho poslal pod tribunou sprintujícímu J.Gojšovi a jeho střílený centr zatloukl do sítě, v poslední době gólový, A.Michalec – 0:2. Ve 25.minutě zatoužil A.Michalec po gólové asistenci, ale ve vápně mu představy zhatil P.Konečný, maje sice dobrou myšlenku, ale domácí bek mu kličku neschrupl a balon odvrátil. Ve 35.minutě udělal sudí přítrž okopávání našich kotníků domácím P.Holbou a poprvé se po faulu na P.Bršlicu žlutilo. Pro další průběh to bylo jenom dobře. Stejně jako náš třetí banánek v domácí síti. Ten totiž zase sebral domácí (dnes ne tak docela) horkokrevné tribuně munici do případných rozbrojů. Ve 38.minutě se to událo tak, že P.Konečný nastartoval kopačky na pravém křídle a jeho maličko zašmodrchanou přihrávku dostal P.Stojaspal proti noze a jeho krásná pumelice levačkou z vápna skončila přesně, jak se říká, za háčky – 0:3. To už můžeme světu oznámit, že jsme měli opratě pevně v rukou a mnoho rébusů už utkání nenabízelo. Našemu dominantnímu výkonu stál v cestě spíše vysoký porost jak um domácích, ale i s tím jsme dokázali vyrovnat. Krátce před přestávkou jsme v zápisníku stále neměli zaznamenaný ani jeden domácí roh ba dokonce ani střelu. Pár balonů z dlouhých autů jsme bez ztráty života odvrátili, aby se hra zase posunula na polovinu domácích. Ve 40.minutě pomýšlel P.Stojaspal na hattrick, ale ten se obráncům povede jednou za uherský rok a tak jeho přímý kop z pětadvaceti metrů vytáhl D.Solař na roh. Přesto jsme ještě při odchodu do kabin jednu gólovku přítomným nabídli. Asistenci si dokonce připsal golman R.Kolaja, který ve 45.minutě našel dlouhým přesným pasem z vápna otřesně hlídaného J.Gojše a ten osamocený před golmanem nezaváhal – 0:4. To už bylo soli v očích domácích dost a pískal se poločas. Jestli jsme si chtěli utkání usnadnit první brankou tak se nám to v první půli povedlo vrchovatě nad plán a i přes výpadek ve druhém pollčase v minulém utkání se Zdounkama jsme utkání, stejně jako domácí fanoušci, považovali za rozhodnuté.
V tom druhém se celkem pochopitelně hrálo podle stavu na ukazateli. Naši se vůbec nikam nehrnuli a snaha domácích stačila jenom k občasnému poškádlení našich. První s tím ale začali Nivničané, když v 53.minutě nalezl českou uličkou J.Hulín A.Michalce, ale jemu do uličky vpadl D.Solař a bylo po příležitosti. V 58.minutě mohli domácí slavit, ale zatím jenom delší pobyt ve vápně. Pěknou individuální akci sestrojil Marek a nebýt požárníka P.Stojaspala tak byl domácí fotbalista nachystán dát gól. Náš obránce mu ale sebral potřebné sportovní náčiní a gól tak vlastně nebylo čím dát. V 61.minutě jsme ze soucitu domácím připsali první střelu na naši branku, přestože všichni diváci viděli, že se jednalo a centr. Ten byl leč nepovedený a tak z toho bylo ve fotbalovém světě známé rčení polostřela – polocentr. Balon ale letěl pod břevno, kde skončil v rukavicích R.Kolaji a tak proto ta střela. Pak se zase až do naší páté branky lautr nic nedělo, s čímž ale asi naši souhlasit nebudou, protože stále hráli na míči a běhali sem a tam. Nám se ale zdálo toto období hluché až nezáživné. Tak si vyberte. Každopádně nás z toho vytrhla 70.minuta a následná krásná gólová kombinace. Překvapivě jsme rozvázali obranu soupeře středem a po přihrávkách J.Hulína a P.Konečného byl v zakončení úspěšný T.Kelíšek a stal se tak našim patnáctým hráčem, který v této sezóně skóroval – 0:5. Nikomu jinému jsme to nepřáli více. V 73.minutě pálil ostře z úhlu domácí P.Holba, ale golman R.Kolaja nebyl na hřišti do počtu a připsal si vlastně první ošemetný zákrok. Následující minuty jsme si ale o inkasování říkali čím dál hlasitěji a dočkali jsme se. Po zbytečném kočkování O.Žáčka s domácími fotbalisty kopali ti po standardce následně i roh a z něho se jim podařilo zničit naši nulu. Po rohu si sice jeden z našich obránců křikl mám, ale to se spletl a neměl nic. Míč měl naopak na čele J.Fojtík a hned potom už byl pořádán výlov – 1:5. Trvalo jenom minutu a naši si hned potřebovali dokázat kdože je tady pánem. K nohám J,Gojše se na levé straně celkem příhodně odrazil kopačák a jeho kličkování skončilo přesnou přihrávkou na přední tyč, kde ho číhající J.Hulín prvním dotykem špičkou usměrnil tam kam bylo potřeba – 1:6. Posledních deset minut bez uzardění označíme za dohrávané. Mnoho oboustranných střídání znamenalo, že utkání ztratilo rytmus i spád a bylo po něm. Nezměnil to ani lob P.Konečného ba ani standardka domácího Marka po faulu na Jo.Kolínka. Tečovaný přímák skončil vysoko a to už se opravdu řešilo spíše to, kdo pojede autobusem či kdo se komu vetře do auta. Vše dopadlo dobře a všichni jsme doma. Je to navýsost potřeba, protože v sobotu hrajeme s Bojkovicemi o historický úspěch. Tím by výhra v A třídě bezesporu byla. Budeme potřebovat všechny příznivce k podpoře.