BRÁNY DO KRAJE JSOU DOKOŘÁN
sobota 14.června 17,00 – mistrovské utkání muži
TJ NIVNICE – SK SV BOJKOVICE 7:1
poločas: 2:0
góly: 34. Konečný, 36. Bršlica, 54., 57. Kelíšek, 65., 82. Gojš, 77. Obdržálek – 87. Andrlík
sestavy:
Nivnice: Kolaja – Vítek (82. J.Šlapal), Bršlica, Žáček, Stojaspal – Konečný (71. Zálešák), Bína, Bumbalík, Hulín (82. Zetka), Kelíšek (60. Obdržálek) – Gojš (82. M.Hladiš)
Bojkovice: Koubek – Bania (79. A.Kalík¨, Varga, Jančařík, Vít Dolina – Chovanec (79.M .Kalík) , Voj. Dolina, Gorčík, J.Gago, Bětík (46. Chmela) – Andrlík
rozhodčí: Filgas – Mejzlík, Sucharski delegát: Straka
žk: Bumbalík, Bršlica – Chovanec
diváci: 425
střely na branku: 13:4
rohy: 4:3
Další utkání: Tečovice – Dolní Němčí 2:0, Mladcová – Zdounky 5:2, Újezdec – Horní Lideč, Nedachlebice – Uherský Ostroh, Staré Město – Nedašov 7:1, Lidečko – Šumice
Neměl by mnoho šancí na úspěch ten, kdo by loni o prázdninách tipoval, že o postupujícím (chcete-li vítězi) z A třídy rozhodne až poslední kolo, ale stalo se. Po naší spanilé podzimní jízdě jsme zpočátku jara měli osud na svých kopačkách, ale porážky v Nedachlebicích a Starém Městě otočily kolem dějin. Byli jsme to rázem my, kdo musel čekat na zavahání Jiskry a hlavně každý víkend připisovat tři body, jelikož další ztráta by se už neodpouštěla. Naše výhry přicházely tu s větší tu s menší lehkostí, ale bylo jich dost na to, abychom měli po ztrátě ,,Staráku” v Bojkovicích situaci opět ve svých rukou. A právě Bojkovice byly naší poslední překážkou za titulem v A třídě, kterého jsme dosud ve své historii nedosáhli. Po suverénní dvojici Nivnice, Staré Město je to v první řadě právě Slovácká Viktorka, která ,,doplácí” na dva odskočené týmy, protože za běžných okolností by o postup hrála i ona. Ostatně jarní část má výbornou, čehož důkazem je získaných 26 bodů (naši připočítali 30). A o její motivaci také nemůže být pochyb, protože sesadit někoho z prvního místa lákalo na jaře kdekoho, natož tento nadstandardní tým. V neposlední řadě byla na stole i pozitivní motivace ze Starého Města (to si přeložte sami). Nic z toho se však k našim fotbalistům nedostalo, protože ti rozptylovat nepotřebovali, jelikož moc dobře věděli o co hrají. Ale.. jako každý tým v závěru soutěže jsme počítali raněné a padlé a i dnes na parádní pažit leckdo nemohl. Z různých příčin jsme oplakali služby V.Veleckého, J.Karlíka, M.Vystrčila a A.Michalce a tak byla důvěra porvat se o prvenství vložena téměř stejné jedenáctce jako v Nedašově, jenom s tím rozdílem, že místo A.Michalce obsadil T.Kelíšek. Tím se nám na place sešli jenom hráči nosící dresy s čísly 2-11, což už je dnes kuriozita. Co hosté? Těm chyběl ve výpravě rekordman v počtu vychytaných nul v tomto ročníku Urbánek (dnes vedoucí týmu) a dále Martinec a P.Gago. Dle čerstvých informací seděl na lavičce Viktorky naposledy M.Kolář, jenž míří do divizního Slavičína. Jaká bude návštěva jsme doposledku netušili, protože se zdálo, že se vedle (Brod a Strání) bude hrát také o vše, ale opak se nakonec stal pravdou a oba týmy hrály dnes jenom pouťáčky, jelikož bylo o jejich truchlení rozhodnuto již v pátek. Bylo tedy otázkou kdo se z fotbalových příznivců půjde rozloučit s MSFL a kdo dá přednost výletu do Nivnice. O místních pochybnosti nepanovaly žádné a hlavně díky jim byla návštěva pěkná.
Jako první jsme zrychlili z nuly na sto my, když hned ve 2.minutě plách J.Gojš Vargovi, ale asi mu nikdo nevěřil, že se mu to povede, protože o nahrávku před prázdnou branku valný zájem nebyl. Na správnou stranu diváckého vkusu se v 7.minutě nevešla ani střela J.Gojše po nahrávce T.Kelíška a Koubek ji chytil. Hosté nám pohrozili v 10.minutě hlavičkou nad po centru Banii a ještě více v 11.minutě, když se Chovanec zbavil zasekávačkou J.Vítka, ale brankář R.Kolaja dokázal ránu vytěsnit. Byla to však předzvěst toho, že následující úsek hry ovládli hosté, což trvalo asi do dvacáté minuty. Právě v té jsme ale reklamovali ruku v jejich vápně, ale marně. Tak jsme si ji dali alespoň na srdce a přiznali si, že by penalta byla přísná. Po obrátce hry na naši polovinu centroval ve 21.minutě Vo.Dolina na čelo Chovance, ale hlavičce scházela přesnost i razance a náš golman R.Kolaja si s ní lehce poradil. V naši hře stále objevovaly nepřesnosti asi pramenící z tíhy okamžiku a až do třicáté minuty to na nějakou kanonádu určitě nevypadalo. Teprve po tomto čase jsme nahodili řemen a našich šancí začalo rapidně přibývat, načež se hostím začala situace vymykat z rukou. Ve 34.minutě jsme konečně mohli slavit první branku, jenž do našich řad vnesla uklidnění. M.Bína na ni do vápna přihrál P.Konečnému, jemuž hosté povolili obrat jsa zády k brance a na střelu k tyči neměl Koubek nárok – 1:0. Netrvalo to snad ani minutu a po přesném centru J.Gojše měl na hlavě P.Konečný druhý gól, ale vztah s míčem ztroskotal na brankáři Koubkovi. Přesto na druhý gól zaplněné ochozy čekaly jenom dvě minuty a gól za to stál. Po nahrávce J.Hulína opět hostím utekl po pravém křídle J.Gojš a jeho nahrávka našla na zadní tyči P.Bršlicu opuštěného jak Robinson Crusoe a pro našeho trosečníka nebyl problém rozvlnit síť – 2:0. Problém to naopak byl ve 39.minutě pro J.Gojše, jehož našel mezi obránci J.Hulín, ale náš kanonýr se zatím zastřeloval a pálil vedle. Na prach stejně to dopadlo krátce před přestávkou, když poslal dlouhý nákop za obranu R.Kolaja a po spolupráci M.Bíny s J.Gojšem tento znovu ve vyložené příležitosti neuspěl, jelikož mu nevyhovovaly rozměry branky, která se ukázala jako úzká. Třetí gól do šatny nepřidal ani P.Stojaspal, který po kooperaci J.Hulína s J.Gojšem zamířil jen do náruče Koubka. Přesto jsme po zlepšeném výkonu a opadnutí jisté nervozity ve druhé části první půle považovali poločas za vydařený.
Ve druhé půli padlo navzdory očekávání šest gólů a tak se zaměříme především na ně. V 52.minutě měl k tomu prvnímu nakročeno T.Kelíšek, ale vyčteme mu, že dal technickému pokusu více razance na úkor přesnosti a vzdálenější tyčku obstřelil pro nás z nevhodné strany. Mrzelo nás to ale opravdu jenom krátce, neboť už v 54.minutě bylo vymalováno. Po přihrávce M.Bíny nepřekvapivě pláchl po pravém křídle J.Gojš a jeho střílený centr uklidil do brány T.Kelíšek a mohli jsme začít vyhlížet korunovační klenoty – 3:0. Tím spíše, že u třetího gólu dlouho nezůstalo. Výlet do říše snů opět zařídila dvojice J.Gojš a ve vápně se skvěle orientující T.Kelíšek – 4:0. To už jsme poletovali s nosánkem nahoru a historický úspěch byl za dveřmi. V 65.minutě už dokonce v nich. Slabší chvilku si totiž vybral mladý brankář hostí Koubek, ale tím si projde každý golman a za stavu 4:0 to navíc nic neřešilo. Co se tedy událo? J.Gojš napřáhl po nahrávce P.Konečného z třiceti metrů a brankáři hostí propadl balon mezi nohama do sítě – 5:0. Vzápětí nám pohrozili standardkou J.Gaga hosté, ale míč se mezi železa nevlezl a my už cítili hořící doutníky. Možná právě kvůli tomu zahodil M.Bína svou šanci po příhře R.Obdržálka a J.Gojše, když se asi ztratil v oblacích dýmu a trefil jenom golmana Viktorky. To scházelo do konce asi patnáct minut ale střelecký účet nebyl stále dopsán. V 77.minutě na něm na levé lajně zapracovali P.Stojaspal s Gojšem (ten měl dnes boty snad ve všem podstatném) a z jejich snahy profitoval R.Obdržálek, jehož ve vápně obtěžovaly snad jenom mušky – 6:0. Za pět minut a to přesně ve dvaaosmdesáté jsme docílili poslední branky s pořadovým číslem 91 v ročníku. Padla, jak už to u vedoucího týmu bývá , po další parádní kombinaci. Míč kutálející se po ose M.Bína – R.Obdržálek – J.Gojš zakončoval posledně zmíněný – 7:0. Tečku za utkáním ovšem napsali hosté, byť za vydatné pomoci našich. V 87.minutě se rozhodl P.Bršlica pro malou domů, ale ta byla spíše malučká a poprvé za celé utkání jsme spatřili hostujícího Andrlíka, jenž si míč vyzvedl a v samostatném úniku prostřelil našeho čerstvě plnoletého brankáře R.Kolaju – 7:1. Potom už mohlo konečně následovat za potlesku tribun předávání medailí a poháru a vítězných triček, které byly nachystány už v týdnu, byť s jistým rizikem, že je nebude potřeba. Bylo a zaslouženě. Vždyť jsme získali neuvěřitelných 70 bodů a odehráli nejlepší ročník ve třiadevadesátileté klubové historii, což bude v naší fotbalové bibli zapsáno zlatě. Postupové oslavy pokračují celou neděli, ale to už je jiná kapitola. Neméně těžká.