PO VLASTNÍCH HRUBKÁCH SE VRACÍME ZKLAMANÍ
sobota 15.srpna 16,30 – mistrovské utkání 1.mužstvo
TJ OSVĚTIMANY – TJ NIVNICE 4:3
poločas: 2:1
góly: 10.Bárta, 38.Kovář (PK), 79.Řezník, 83.Lašák – 22.Zetka, 55.T.Kelíšek, 62.Gojš
sestavy:
Osvětimany: Macháček – Novotný (78.Kolář), Mlýnek, M.Zapletal, Slouka (59.Řezník) – Bárta (59.A.Zapletal), Svozil (89.Jakubowicz), Droppa, Polák, Lašák – Kovář
Nivnice: Kolaja – Šlapal, Bršlica, Velecký, Sotolář – T.Kelíšek (87.Červenka), Bumbalík, Bína (81.Kutovyi), V.Straňák (62.R.Straňák), Gojš – Zetka (62.Valenta)
rozhodčí: Rybka – Bartoň, Huráb
žk: M.Zapletal – T.Kelíšek, Velecký
diváci: 150
střely na branku: 11:6
rohy: 5:2
další utkání: Luhačovice – Kunovice 4:3, Morkovice – Staré Město 0:4, Nevšová – Vigantice 1:0, Mladcová – Slušovice, Štítná nad Vláří – Velké Karlovice, Horní Bečva – Napajedla
Náš minulý výkon a výsledek strhl několik odborníků natolik, že nás div nepasovali na stupně vítězů respektive nás vidí mezi první čtyřkou tabulky (spolu se Slušovicemi, Starým Městem a právě Osvětimany). My jsme ale daleko střízlivější, protože druhý ročník po postupu bývá horší toho prvního a také moc dobře víme, že na unáhlené závěry není prostor. Ano, máme široký a snad i kvalitní kádr, ale už v prvním utkání jsme přišli o zraněného J.Vítka to se ještě ani pořádně nekoplo do balonu. Přes tento úbytek jsme ještě nevytíženého Michala Hladiše nabídli Bánovu, který po něm hned chňapl. Další změn už netřeba a ve stávajícím složení odehrajeme podzimní část. V té bychom chtěli vyhrávat na domácím hřišti a přitáhnout i lidi z okolí a když se něco přiveze i z venku bude to jenom dobře. Pomýšlet na zisk z Osvětiman jsme mohli jenom při nadstandardním výkonu celé jedenáctky, která doznala mnoha (tří) změn. První zapříčinilo právě zranění J.Vítka, když ho, stejně jako minule, nahradil J.Sotolář. Z výletu se navrátivší V.Straňák nahradil odpočívajícího bráchu Radima a pracovně zaneprázdněného P.Stojaspala na kraji obrany suploval J.Šlapal. Dvojice chybějících obránců se ukázala jako problematická.
Osvětimany před sezónou oznámily útok na čelo tabulky a žádný div to nevyvolalo, protože k tomu přizpůsobily i soupisku. Do už tak nabyté množiny přibyl Bárta z Brodu, Mlýnek ze Vsetína a Droppa s Lašákem ze Slovácka. Vyhlašovat s takovým kádrem něco jiného by bylo alibistické. Na postup se ale musí vyhrávat skoro každý týden a jelikož se to domácím ten minulý ve Starém Městě nepovedlo tak to museli dnes napravit. Nám se minulou sezónu podařilo Osvětimanům ukradnout nějaké body (venku 3:3 a doma 3:0), ale naše celková bilance s nimi je strašidelná. Nahlodat sebevědomí svěřenců nového trenéra Novotného jsme sice toužili i dnes, ale nakonec se to nepovedlo, přestože jsme minimálně pod už nesli v podpaží.
Utkání začalo za úmorného vedra a to provázelo prakticky celý zápas. Žádný z fotbalistů toho ale k opalování nevyužil a hrálo se nadstandardní utkání, ke kterému můžeme přilepit nálepku nahoru – dolů či chcete-li každý chvilku tahal pilku. Ze svižného začátku jsme vytěžili první roh a po něm i hlavičku P.Bršlici nad. To domácí měli větší chochmes. Z levé strany přenesl nebo spíše prodloužil na tu pravou balon hlavou Droppa a právě tam jsme nechali Bártovi příliš času i prostoru a na jeho křížnou střelu zblízka neměl R.Kolaja nárok – 1:0. V 16.minutě našel křižným balonem J.Sotolář T.Kelíška, leč ten uvolnivše se přes Slouku získal jenom roh, ač jsme měli požadavky vyšší. V 18.minutě se opřel (to je ale hodně nadnesený výraz) do balonu ze 40 metrů D.Bumbalík, ale milý kopačák po branku hopkal týden. Ve 20.minutě byl na naší polovině při hlavičkovém souboji asi faulován P.Bršlica, ale pískáno nebylo a nastaly těžkosti. Pro rozhodčího. Domácí ihned vletěli do nivnického vápna a zákrok našich obránců na domácího forwarda (kdo to byl nevíme ani za pomoci záznamu) byl s největší pravděpodobností penaltový. Sudí nás nechtěl rozčílit během deseti sekund podruhé a raději rozčílil domácí… Ve 22.minutě spustili úspěšný presink V.Straňák s T.Kelíškem, který posunul míč na D.Zetku, jemuž domácí funěli na záda marně. Samostatný únik našeho dorostence skončil prostřelením golmana Macháčka a vyrovnáním – 1:1. Ve 28.minutě lapil před nabíhající dvojicí fotbalistů centr Droppy R.Kolaja a naštěstí i následnou střelu Bárty zpoza vápna a čtyři minuty hlavičkoval po standardce Droppy Novotný, ale R.Kolaju nepřelstil ani on. Ve 35.minutě hasili požár před naší brankou R.Kolaja ve spolupráci s P.Bršlicou, což jenom dokumentovalo, že domácí zvyšují obrátky. A zvyšovali. Ve 38.minutě padl k zemi po souboji s našim brankářem domácí fotbalista a sudí sčítal a sčítal a nakonec se dopočítal. Po té první neodpískané už tady neváhal, přestože byla sporná a daleko míň očividná než ta ,,první”. Asi proto ani neudělil našemu brankáři kartu (za co taky?). Kovář penaltu proměnil, což nám do šatny moc nepasovalo – 2:1. Z domácí převahy před přestávkou dvakrát vytáhli kopyta i naši, ale jak T.Kelíšek tak i J.Gojš volili jednoduché řešení a místo vymýšlení kulíšáren ve vápně stříleli z úhlu nad. A hodně nad. A potom už nastal odpočinek, jenž přišel oběma vhod, stejně jako vodní lázeň.
Druhá půle začala nahrávkou Poláka na Slouku, s jehož střelou si R.Kolaja poradil bez větší námahy, ale to bylo na čas věe. Z převahy domácích nás totiž vysvobodila přestávka a po této úvodní koncovce domácích už jsme se přesouvali na polovinu domácích a hrál se minimálně vyrovnaný fotbal. V 55.minutě jsme se dočkali i odměny, kterou vypracoval J.Gojš pro T.Kelíška. Ten se prosadil podobnou brankou té první domácí, kdy křížná střela na zadní tyč zaplula neomylně do boční sítě – 2:2. Naši procitli a museli i domácí. Ti to zkoušeli po dlouhém míči Svozilem a jeho střelu musel u tyče vyrážet R.Kolaja na roh, po kterém zakončoval Kovář vysoko. V 63.minutě byl žlutě zatažen za dres D.Zetka, pro kterého to byl spolu s V.Straňákem poslední okamžik utkání před vystřídáním. K přímáku z nějakých šestadvaceti metrů se hotovili R.Straňák a J.Gojš, jenž se nakonec stal jeho exekutorem a vstřelil jeden nejhezčích 34 branek v našem dresu. Míč putoval ke spojnici tyče a břevna a právě od něho za brankovou čáru – 2:3. Euforie trvala téměř dvacet minut a hra nabírala oboustranně grády. V 70.minutě nastal možná rozhodující okamžik utkání, kdy T.Kelíšek s M.Bínou pustili míč na D.Valentu, který běžel osamocený na domácího brankáře Macháčka, ale zvolil prostoduché řešení bez myšlenky a toho jenom trefil. Naši se poté zatáhli příliš hluboko a domácí měli herní převahu. V 73.minutě hlavičkoval domácí Svozil po dlouhém autu do břevna a byť to bylo z vrchu tak nám docela zatrnulo. V 79.minutě vyvezl balon domácí Mlýnek do mlýnice na vápno a po zakončení Řezníka sáhl špičkou boty V.Velecký do balonu, na jehož změnu směru už náš golman nemohl reagovat – 3:3. Křídla pro změnu narostla domácím a brzy jsme jim je ještě načechrali. V 82.mimnutě si gólovku vypracovali domácí ještě bez naší pomoci, kdy po přihrávce A.Zapletala pálil z úhlu nad ukvapeně Kovář. V 83.minutě už jsme domácím k vítězné brance sami výrazně dopomohli. V 83.minutě R.Straňák namísto odvrácení balonu mimo naše vápno hlavičkoval zpětný balon asi J.Sotolářovi, ale kulatý nesmysl skončil u domácích a po sérii hlaviček a přihrávek u našim pravým bekem J.Šlapalem nepokrytého Lašáka a ten zavěsil hlavou přesně k tyči – 4:3. Euforie se přemístila k domácím a přes veškerou naši snahu už tam zůstala. V době našeho závěrečného tlaku a centrovaných míčů do domácího vápna nám ještě jednou pláchl Lašák a jenom pohotový zákrok R.Kolaji nás ještě podržel nad hladinou. V 90.minutě se neujala rána D.Bumbalíka a zakončení J.Sotoláře z dálky bylo jenom propagační. Standardku našeho J.Gojše v nastavení zakončil odpískaný faul V.Veleckého na Macháčka a jako přídavek se podávala žlutá karta. Poslední gól mohl vstřelit nakonec domácí Jakubowicz, ale za pět minut pobytu na hřišti se nedostal do provozní teploty a tutovku mu R.Kolaja vyškrábl mimo tři tyče. Tím jsme mohli utkání poslat do archívu a začít lamentovat nad tím, že jsme se alespoň o bod připravili sami. Tak už to ale bývá, že utkání se rozhodují ve vápnech a právě v tom našem se našly situace, ve kterých jsme nebyli pány okamžiku. Že jsme ke kvalitě utkání přispěli nemalou měrou nám slouží ke cti, ale bod nevezeme. Škoda, nebyl daleko.