neděle 7.srpna 17,00 – mistrovské utkání
| TJ NIVNICE 1:1 TJ SOKOL ÚJEZDEC |  |
poločas: 1:0
góly: 43. Vítek – 61. Solařík
sestavy:
Nivnice: Kratochvíl – Karlík (84. Těthal), Stojaspal, Velecký, Vítek (64. Hulín) – Kelíšek (64. Valenta), Bumbalík, Josefík, Soukeník (84. Sláma) – Dubský, O.Kolaja
Újezdec: Pochylý – Indra, Šmíd, Smejkal, Lekeš – Kostiha (85. Šebesta), Solařík, Vacula (72. Moravanský), Pavlenko, Gazdík – Pomajbík (91. Jurák)
rozhodčí: Zpěvák – Kotačka, Toman
žk: Stojaspal, Bumbalík – Indra, Kostiha
diváci: 400
střely na branku: 3:2
rohy: 4:4
další utkání: Bylnice – Šumice 1:1, Kunovice – Těšnovice 0:3, Nedachlebice – Zborovice 1:1, Bojkovice – Dolní Němčí 1:1, Buchlovice – Hluk 3:2, Koryčany – Mladcová 2:4
Relativně krátká letní pauza je za náma a náš mančaft kráčí už do sedmé sezóny v A třídě v řadě. V našem kádru nezůstal v přestávce kámen na kameni a dá se říct, že změn bylo až požehnaně. O odchodech R.Straňáka, Z.Kostelníka a návratu L.Pavluše na Strání už jsme pár řádků popsali, ale o pátečním o zmizení P.Hladiše (v Nivnici odehrál 158 utkání a dal 6 branek) do Hluku (prozatím na půl roku) jsme se zatím nezmínili a děláme to až teď. Doufáme, že udržení hostujících hráčů a nové příchody P.Kratochvíla, J.Hulína a T.Kelíška tyto ztráty nahradí a soutěží budeme plout s grácií. Náš soupeř také neměl klidné spaní a vypořádat se bude muset s odchodem tří klíčových hráčů do Drslavic. Zlobit už soupeře v A třídě nebude L.Pilka, M.Vystrčil a dlouholetý kapitán Újezdce M.Kobzinek. Tyto hráče už nově nepostrádá trenér Z.Šebesta, ale jeho následovník M.Kroupa, který do týmu může zařadit nováčky Pavlenka a hlavně Pomajbíka, který se snad nebude zlobit, když napíšeme, že na stará fotbalová kolena ještě zatoužil po vyšší třídě. Že se hrálo očekávané derby opakovat nebudeme a rovněž tak, že se čekala solidní návštěva zvědavá na oba týmy.
Vysoká návštěva přišla a hned úvodu viděla náš velkolepý nástup, který přinesl první a poslední tutovku už v 1.minutě. Po pravém křídle utekl T.Kelíšek a na jeho střílený centr dostal chuť na zadní tyči V.Soukeník, ale střelu z prvního dotyku mu Pochylý vytáhl na roh. Potom začala nabírat na obrátkách spíše diskuze před bufetem jak dění na hřišti. Tam toho bylo k sepsání opravdu poskrovnu, ale to není náš problém. Vzít za vděk musíme i standardní situací K.Dubského v 8.minutě, ale na centrovaný balon o ždibec na malém vápně nedosáhl P.Stojaspal. Ve 12.minutě jsme si poprvé všimli, že přijeli i hosté a byli jsme rádí, že centr Kostihy z pravé strany ideálně netrefil Vacula. V 19.minutě centroval na svoje spolupacienty znovu Kostiha a po neslaném nemastném zákroku V.Veleckého se ozvalo dokonce zvolání „ruka“ asi určené rozhodčímu, ale tento zoufalý výkřik vyslyšení nenašel. Než ulehl fotbal k spánku, tak to ještě zkusil J.Vítek z dálky, ale také tento kostrbatý pokus nestál za mnoho. O následujích asi osmnácti minutách tu není nejenom žádná pozitivní zpráva, ale dokonce vůbec žádná. Považovat za ni dva centry hostujího Indry či nikam nevedoucí výpady S.Josefíka a J.Vítka nemůžeme ani při nejlepší vůli. Nepopsaný list z první poloviny už pomalu směřoval do archívu, když jsme byli nuceni ještě dva zápisy přece jenom přidat. Ve 40.minutě to byla hlavička Pomajbíka z malého vápna, ale ta zaprvé skončila v náruči brankáře P.Kratochvíla a za druhé byl máván ofsajd. Druhý a do vývoje utkání daleko podstatnější zápis učinil ve 43.minutě J.Vítek. Lépe to zatím nikdo nepopsal a tak si půjčíme staré známé „když nevíš co s balonem, tak daj gól“. Přesně to totiž náš levý obránce nevěděl a tak se z pětatřiceti metrů opřel do balonu a s pomocí větru a otření se míče o zem před brankářem otevřel skóre – 1:0. Teprve potom byla úvodní pětačtyřicetiminutovka historií a nebýt jedíné branky tak snad nebylo ani o čem informovat.
A to určitě nikoho ani nenapadlo, že ta druhá bude ještě horší. Teda z naší strany určitě. Najít společnou řeč dolních končetin a fotbalového míče bylo nad síly naší jedenáctky a nepomohlo ani přestávkové míchání se sestavou (S.Josefík v obraně, K.Dubský v záloze a kanonýr J.Vítek v útoku). Chvílemi jsme si dokonce mysleli, že nás šáli zrak, ale kdeže. Pokud jsme předvedli tři přesné přihrávky za sebou tak byly výhradně před naším vápnem a ty jistě k ničemu vést nemohly. K tomu samému vedly i dva přímáky hostí z vlastní poloviny. Kvůli větru celkem lehce doplachtily do našeho vápna a tvrdit, že jsme je beze strachu odvrátili nebudeme. Ta první Šmídova chvílu ve vápně všelijak poskakovala a teprve po ní ji naši vynesli z vápna v zubech. Ta druhá skončila podobně, ale přece jenom z ní hosté vytěžili alespoň roh. Ten kopal Pavlenko na první tyč a po zakončení obtěžovaného Smejkala cinkl balon o naši pravou tyčku. Dále nevíme jestli vůbec stojí za zmínku průnik jedno z hráčů hostí do našeho vápna, po kterém se soupeřovi fanoušci dožadovali penalty, ale každý soudný divák viděl čisté vypíchnutí míče J.Karlíka. Tož tak. Naši o sobě dali poprvé ve druhém poločase vědět v 59.minutě. Po několika soubojích u rohového praporku se balon odrazil k O.Kolajovi, který ho nabral z voleje a z rohu velkého vápna trefil lobem zadní tyčku, od které odskákal míč podél brankové čáry tam, kde jsme nepotřebovali. Škoda – nejspíše by bylo rozhodnuto. Jestli to vůbec jde říct tak můžeme oprášit další fotbalové rčení. Za okamžik totiž platilo „nedáš – dostaneš“. V 61.minutě probral z letargie hostující tým Solařík, který napřáhl ze třiceti metrů a povídat něco o nechytatelné střele nehodláme ani omylem. Přesto ji u tyčky náš brankář P.Kratochvíl nezkrotil ani nadvakrát – 1:1. Možná byla lehce tečovaná, možná schovaná za hráči, ale na vyrovnání to nic nezměnilo. Že by nás tento nemilý proces probudil se říct nedá a jedinou dobrou zprávou bylo, že jsme v létě nezdražili vstupné, protože bysme ho do mrtě museli vracet. Fakt sa na to nedalo dívat. Ale pozor, je tady přece jenom druhá pozitvní informace a to ta, že z lavky se do hry zapojivší J.Hulín svým výkonem mile překvapil. Tím je výčet veškerých pozitiv do dna vyčerpán a to běží teprve 70.minuta. Za dvě minuty centroval míč do vápna zmíněný J.Hulín, ale S.Josefík stromořadí narostené ve vápně neprostřelil. V 78.minutě se síť zavlnila, ale byla to ta ochranná za brankou. Přesto musíme sdělit, že nahrávka O.Kolaji na rozběhnutého V.Soukeníka měla dobré parametry a koncovka špičkou kopačky druhého zmíněného o fous branku minula. Fotbal slabé úrovně už konečně spěl do finále a v 80.minutě ho ještě zkusil vylepšit hostující Moravanský, ale střelou z dvaceti metrů doprostřed se mu podařit nemohlo. V 87.minutě se přes dva naše chasníky proháčkoval Pomajbík, ale centr poslal do turkyně a malým té. Na první přímou střelu na branku hostí ve druhé půli jsme čekali marně a nedočkali jsme se jí ani v samém závěru. V 5340.vteřině se po dlouhém autu J.Hulína mezi penaltou a velkým vápnem objevil S.Josefík, ale možná střílel zbytečně z první a možná také zvolil zbytečně velkou razanci. Kdyby ale hrál na dva doteky a střílel technicky a dal gól tak by nehrál za Nivnicu. Za minutu utkání končilo rohovým kopem soupeře a o některé Nivničany se pokoušel infark, ale kop od praporku nestál za nic a náš protiútok jakbysmet. Závěrečný hvizd lze považovat za vysvobození, ale naše problémy asi nevyřešil. Hosté byli s bodem spokojení a my jsme si vyhrát nezasloužili.